Perforující keratoplastika

Obrázek 20 - PRK
Před samotnou fotoablací předáme nejprve údaje o zákroku do řídícího programu excimerového laseru. Způsob provedení vlastní fotoablace se výrazně liší podle typu excimerového laseru. Pro první systémy byl charakteristický tzv. broad beam delivery system, tento systém fotoablace se nazýval multizonální. Operační zákrok probíhal v několika etapách, kdy se postupně zvětšovala šíře abradované zóny, novotvořený povrch tak nebyl ideálně hladký, což s sebou neslo výskyt řady vedlejších optických fenoménů vzniklých na difrakčním principu. Novější tzv. scannig spot delivery systém využívá tzv. tančící paprsek. Výsledkem fotoablace tímto systémem je hladká a přesně opracovaná rohovka [11].

PRK má tu výhodu, oproti metodě LASIK, že se u ní nevyskytují komplikace spojené s tvorbou flapu. Nicméně PRK je u pacientů po perforující keratoplastice méně předvídatelná a méně efektní než u přirozeně se vyskytujícího astigmatismu. Mezi komplikace spojené s postkeratoplastrickým PRK patří zvýšený výskyt nepravidelného astigmatismu, výrazná regrese vady a později se rozvíjející problémy se zjizvením rohovky a zkalením jejích povrchových vrstev, tzv. haze. V posledních letech došlo k poklesu výskytu haze po PRK v důsledku zlepšení laseru, použití peroperačního mitomycinu-C a lepší pooperační péče. Kromě toho, zavedení wavefront oblační techniky u PRK dále zpřesňuje výsledky laserové operace [5,11].