Příklady z genetiky
Soubor příkladů ze stránek
http://www.genetika-biologie.cz/
Verze 1.0 (11.9.2011)
MUDr. Antonín Šípek jr. (Azrael)
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko
1.
Molekulární genetika
1)
DNA, komplementarita, dopsání komplementárního vlákna
Zadání:
Máte zadaný úsek vlákna DNA. Dopište k zadanému vláknu komplementární vlákno, aby se obnovila
dvoušroubovice.
5' C A T T G A G T 3'
Řešení:
Teorie je uvedena především v kapitole
DNA.
Podle
Chargaffova pravidla
je v molekule DNA stejné zastoupení purinových (adenin, guanin) a
pyrimidinových bází (cytosin, thymin) stejné. Bylo zjištěno, že se párují
adenin s thyminem
(2
vodíkové můstky) a
cytosin s guaninem
(3 vodíkové můstky).
Pro zápis používáme zkratky bází
- A, C, G a T
Vlákna DNA ve dvoušroubovici jsou orientována
antiparalelně
. DNA vlákno má tak "dva konce"
-
podle čísla volného uhlíku deoxyribosy rozlišujeme 5' a 3' konec. Při zápisu komplementárního vlákna
tak musíme mít na paměti, že druhé vlákno je orientováno antiparalelně.
Výsledek:
5' C A T T G A G T 3'
3' G T A A C T C A 5'
2)
Transkripce, přepis z DNA do RNA
Zadání 1:
Máte zadaný úsek vlákna DNA. Dopište k zadanému vláknu komplementární vlákno RNA.
3' C A T T G A G T 5'
Řešení:
Teorie je uvedena především v kapitole
Transkripce.
V molekule RNA se nevyskytuje pyrimidinová báze thymin. Místo ní v RNA nacházíme pyrimidinovou
bázi
uracyl
, který je rovněž komplementární k adeninu.
Přepis genetické informace z DNA do RNA provádí
enzym
DNA dependentní RNA polymerasa
. Je
důležité si uvědomit, že polymerasa čte matrici (vlákno DNA) ve směru
3' → 5'
, zatímco syntéza RNA
řetězce probíhá ve směru
5' → 3'
.
Geny
jsou umístěny na obou vláknech DNA. Pro konkrétní gen je však vždy směrodatná pouze
správně polarizovaná sekvence jednoho vlákna. Z hlediska jednoho přepisovaného genu můžeme
vlákna dvoušroubovice DNA rozdělit na
kódující vlákno
a
pracovní vlákno
.
Kódující (též paměťové či pozitivní) vlákno má stejnou sekvenci (pouze místo
T je U
) jako výsledná
mRNA, která vzniká transkripcí tohoto genu. Je jasné, že toto vlákno nemůže sloužit jako matrice pro
přepis do RNA. Úlohu matrice zastává druhé vlákno
- tzv. pracov
ní (antikódující či negativní). Toto
vlákno má tudíž komplementární sekvenci k syntetizované mRNA.
Pro přepis z DNA do RNA si proto musíme uvědomit jednak které vlákno je pracovní a jednak se ujistit
o jeho polaritě (rozdíl mezi směrem čtení matrice a syntézy RNA je uveden výše).
V tomto jednodušším typu příkladu uvažujeme, že uvedené vlákno je rovnou vlákno pracovní a my
pouze provedeme přepis dle komplementarity bází.
Výsledek:
3' C A T T G A G T 5'
DNA -
pracovní vlákno
5' G U A A C U C A 3'
mRNA
Zadání 2:
Máte zadané paměťové vlákno DNA. Napište sekvenci mRNA, vzniklé transkripcí tohoto genu.
5' C A T T G A G T 3'
Řešení:
Nabízí se nám dvě možná řešení. První řešení je rychlejší
-
vzhledem k tomu, že jde o vlákno
paměťové (má stejnou sekvenci jako mRNA
-
viz výše), stačí přepsat tuto sekvenci a
všechna
T nahradit za U
. Polarita zůstane zachována (Paměťové vlákno DNA je orientováno stejně
jako vzniklé vlákno mRNA).
Druhé řešení je pomalejší, ale kompletnější. K paměťovému vláknu nejprve doplníme komplementární
řetězec pracovního vlákna (pozor na polarizaci
-
bude obrácená) a podle něj teprve opět dle
komplementarity doplníme vlákno mRNA. Nezapomeneme opět správně označit polaritu takto
vzniklého řetězce. Tomuto řešení se nevyhneme, pokud je i sekvence pracovního vlákna vyžadována
jako součást řešení příkladu.
Výsledek:
5' C A T T G A G T 3'
DNA -
paměťové vlákno
3' G T A A C T C A 5'
DNA -
pracovní vlákno
5' C A U U G A G U 3'
mRNA
3)
Translace, genetický kód
Zadání 1:
Máte zadaný úsek vlákna mRNA. Proveďte translaci a zapište vzniklou sekvenci aminokyselin.
5' G A A A C C C U U 3'
Řešení:
Teorie je uvedena především v kapitole
Translace.
Translace probíhá na ribozomech, kde je matrice (vlákno mRNA) čtena ve směru
5' → 3'
. Bylo
zjištěno že genetický kód je
tripletový
, což znamená, že o zařazení jedné konkrétní aminokyseliny
rozhoduje vždy trojice sousedních nukleotidů. Tyto trojice na mRNA označujeme jako
kodony
.
Aminokyseliny jsou na místo proteosyntézy přinášeny navázané na molekuly tRNA. Molekuly tRNA
mají ve své sekvenci zařazen triplet bází, který je komplementární k určitému tripletu
- kodonu na
mRNA. Tento triplet na tRNA se označuje jako
antikodon
. Párování kodon
-
antikodon pak zajišťuje
správné zařazování aminokyselin v závislosti na čtené matrici mRNA.
Úkol snadno vyřešíme pomocí
tabulky genetického kódu, která k určitým tripletům přiřazuje kódované
aminokyseliny. Mějte na paměti, že tyto tabulky odpovídají kodonům na mRNA, která je "čtena" ve
směru
5' → 3'
.
Dále si všimneme, že translaci zahajuje iniciační kodon
AUG
(zároveň kóduje methionin) a ukončují ji
kodony terminační
-
UAA
,
UAG
a
UGA
. Těmi se pro začátek nebudeme v tomto příkladu zabývat a
provedeme pouze přepis "zleva do prava" dle tabulky genetického kódu. Stačí použít zkratky
příslušných aminokyselin a u polypeptidového řetězce se již neoznačuje 5' a 3' konec (má smysl
pouze u nukleových kyselin).
Výsledek:
glu - thr - leu
Zadání 2:
Máte zadané paměťové vlákno DNA. Napište sekvenci mRNA, vzniklé transkripcí tohoto genu a
proveďte jeho translaci.
3' T T T A G T G G A T A C A C G 5'
Řešení:
Teorie a řešení přepisu z DNA do RNA je uvedena v
příkladu 2
. Proto se zde nebudu opakovat a
pouze připomenu dbát na zapsání správné orientace řetězců. V příkladu si všimněte, že pokud
jednoduše "pod sebe" napíšete paměťové vlákno DNA, pracovní vlákno DNA a vlákno mRNA
- potom
má mRNA polarizaci
3' → 5'
. To samo o sobě nevadí, ovšem je nutno si uvědomit, že translace
probíhá ve
směru opačném
! Proto je nutné postupovat v tomto případě zprava doleva
- nebo si pro
názornost přepsat mRNA do správné polarizace (více než správné se hodí slovo "pohodlné"). Potom
již není problém pomocí tabulky genetického kódu napsat sekvenci aminokyselin. Všimněte si, že
vznikne řetězec pouhých tří
aminokyselin -
čtvrtý triplet je totiž terminační a ukončí tak translaci.
Výsledek:
3' T T T A G T G G A T A C A C G 5'
DNA -
paměťové vlákno
5' A A A T C A C C T A T G T G C 3'
DNA -
pracovní vlákno
3' U U U A G U G G A U A C A C G 5'
mRNA
5' G C A C A U A G G U G A U U U 3'
správně orientovaná mRNA
ala - his - arg
vzniklý tripeptid
Zadání 3:
Proveďte translaci cirkulární mRNA, která je tvořena 13 nukleotidy o této sekvenci:
a) A U G A A A A A A A A A A
b) A U G C C C C C C C C C C
Tedy tripletem AUG a dále sekvencí 10 stejných nukleotidů.
Zapište sekvenci aminokyselin takto vzniklého polypeptidu.
Řešení:
Vtipem těchto hypotetických příkladů je, že v této kruhové sekvenci je iniciační triplet (
AUG), od
kterého je zahájena transkripce a to do té doby, než dojde na terminační triplet. Pokud na něj nedojde,
potom probíhá translace do nekonečna :
-)
V prvním případě potom budeme překládat tuto sekvenci:
AUG
-AAA-AAA-AAA-AAU-GAA-AAA-AAA-AAA-
UGA
Ve druhém potom tuto sekvenci:
AUG- CCC- CCC- CCC- CAU- GCC- CCC- CCC- CCA- UGC- CCC- CCC- CCC- AUG
Všimněte si, že v prvním případě bude translace zastavena terminačním tripletem
UGA
. Ve druhém
případě však během translace na terminační triplet nikdy nenarazíme (všimněte si, že se opět vracíme
k počátečnímu
-
tj. iniciačnímu tripletu
AUG
).
Řešení:
a) met - lys - lys - lys - asp - glu - lys - lys - lys
b) [met - pro - pro - pro - his - ala - pro - pro - pro - cys - pro - pro - pro] . n
n je rovno nekonečnu
4)
Mutace, přepis mutované sekvence
Zadání 1:
Máte zadaný úsek vlákna DNA (jde o kódující
-
paměťové vlákno. Pod ním je několik kopií stejného
úseku, v každém však došlo k určité mutaci. Pojmenujte tyto mutace, potom proveďte transkripci a
translaci původního i mutovaných vláken. Jaké vidíte rozdíly v
polypeptidových vláknech?
5' C G C A A T T C G A G G G G G A C C 3' -
původní vlákno
5' C
A
C A A T T C G A G G G G G A C C 3' -
mutované vlákno 1
5' C G
A
A A T T C G A G G G G G A C C 3' -
mutované vlákno 2
5' C G
C
C
A A T T C G A G G G G G A C C 3' -
mutované vlákno 3
5' C G C A A T T
_
G A G G G G G A C C 3' -
mutované vlákno 4
Řešení:
Teorie je uvedena především v kapitole
Mutace.
Jako
substituci
označujeme záměnu báze (záměna purinové báze za purinovou, či pyrimidinové za
pyrimidinovou je tzv. transice, purinové za pyrimidinovou či naopak je tzv. transverze). Taková mutace
může být tzv. samesense (se stejným smyslem
-
pokud nedojde k záměně aminok
yseliny ve
výsledném polypeptidu), missense (s odlišným smyslem
-
pokud je zařazena chybná aminokyselina)
nebo nonsense (beze smyslu -
pokud takováto mutace vytvoří terminační triplet uprostřed genu).
Mutace jako
adice
(přidání nadbytečného nukleotidu) neb
o
delece
(chybění nukleotidu)
způsobují
posun čtecího rámce
(frameshift). Jde o to, že díky chybějícímu nebo nadbytečnému
nukleotidu se hranice tripletů posunou, a tak od místa mutace mohou být zařazovány zcela jiné
aminokyseliny
(následky mutace se neomezí na jednu aminokyselinu). Navíc takovýto posun může
taktéž odkrýt stop kodon a tím pádem translaci předčasně ukončit.
Teorie a řešení přepisu z DNA do RNA je uvedena v
příkladu 2. Pro naše potřeby si zcela postačíme s
tím, že paměťové vlákno DNA má stejnou sekvenci jako vzniklá mRNA (pouze místo T je U).
Translace je pak tématem
příkladu 3
na který se zde odvolávám.
Provedeme tedy translace všech vláken a sepíšeme důsledky různých mutací (které nezapomeneme
pojmenovat).
Řešení:
arg - asn - ser - arg - gly - thr -
původní vlákno
his - asn - ser - arg - gly - thr -
mutované vlákno 1
Mutace -
substituce (transice), měnící smysl (missense)
arg
- asn - ser - arg - gly - thr -
mutované vlákno 2
Mutace -
substituce (transverze), zachovávající smysl (samesense)
arg -
gln
-
phe
-
glu
-
gly
-
asp
-
mutované vlákno 3
Mutace -
adice, s posunem čtecího rámce (frameshift)
arg - asn - STOP -
mutované vlákno 4
Mutace -
delece, s posunem čtecího rámce (frameshift), předčasné ukončení translace (nonsense)
5)
Restrikční analýza
Zadání:
Určete, zda se v následujících případech jedná o úspěšnou restrikční analýzu (zda je vyšetření
"informativní").
Pokud ne -
vyřešte následující otázky pouze na základě genealogického vyšetření.
Schéma 1:
Matka I/2 trpí familiární hypercholestrerolémií (AD dědičná choroba). Stejná choroba se nyní projevila
u její starší dcery (II/1). Rozhodněte, zda i další děti této matky zdědily gen pro familiární
hypercholesterolémii.
Schéma 2:
Rodiče jsou zdrávi, u jejich starší dcery (II/1) byla diagnostikována fenylketonurie (AR). Žádné další z
jejich
dětí touto chorobou netrpí. Dokážete na základě této DNA analýzy určit, které z těchto dětí je
přenašečem fenylketonurie?
Schéma 3:
Rodiče jsou zdrávi, u jejich nejmladšího dítěte (II/4) však byla krátce po narození diagnostikována
hemofilie A (X vázaná dědičnost). Žádné jiné dítě touto chorobou netrpí. Zjistěte, od kterého z rodičů
pochází mutovaná alela a zda (a s jakou pravděpodobností) jsou dívky II/1 a II/3 přenašečkami
hemofilie.
Mezi sledovaným genem a vazebným místem sondy je vzdálenost 3 cM.
Řešení 1:
Teorie je uvedena především v kapitole
Základní metody genetického inženýrství
.
U prvního schématu se nejedná o informativní DNA analýzu. Otec i matka jsou homozygoti v délce
restrikčních fragmentů a všechny jejich děti jsou heterozygoti. Nedokážeme rozlišit, který z matčiných
fragmentů je ve vazbě s mutovanou alelou.
Úlohu tedy budeme řešit na základě genealogického vyšetření. Jelikož se jedná o AD dědičnou
chorobu, matka předá mutovanou alelu v 50% případů každému dítěti.
Poznámka
-
Matku považujeme za heterozygota (nese jednu mutovanou alelu). Pokud by byla
dominantní homozygotka (obě alely mutované), byl by její stav velmi závažný.
Řešení 2:
Také táto analýza není zcela informativní. Dokážeme sice vysledovat, který fragment u otce je ve
vazbě s mutovanou alelou, ovšem u matky se nám to nepodaří. Postižená dcera má oba fragmenty
délky 10 kb. Vzhledem k tomu, že otec je heterozygot v délce restrikčních fragmentů, můžeme
zkonstatovat, že jeho 15 kb dlouhý fragment není ve vazbě s mutovanou alelou a naopak, že jeho 10
kb dlouhý fragment ve vazbě s mutovanou alelou je.
Matka je ovšem stejně jako postižená dcera homozygotem v délce restrikčních fragmentů. O tom,
který z jejich 10 kb dlouhých fragmentů je ve vazbě s mutovanou alelou, nedokážeme rozhodnout.
Starší syn (II/2) a mladší dcera (II/3) mají 15 kb dlouhý fragment, který mohli dostat jedině od otce.
Tento fragment není ve vazbě s mutovanou alelou. Od matky dostali oba jeden z jejich 10 kb dlouhých
fragmentů. Mají 50% šanci, že se jednalo o fragment s vazbou na mutovanou alelu. S 50%
pravděpodobností tedy budou přenašeči fenylketonurie.
U mladšího syna (II/4) je situace jiná. Je to opět homozygot
pro fragment o délce 10 kb, ovšem
narozdíl od své starší sestry je zdravý. Od svého otce mohl dostat pouze 10 kb dlouhý fragment, který
je ve vazbě s mutovanou alelou. Od matky tedy musel dostat "zdravý" fragment o stejné délce. Jedná
se tedy o fenotypově
zdravého přenašeče fenylketonurie.
Řešení 3:
Zde máme příklad informativní DNA analýzy. Otec I/1 je zdráv, proto jeho 15 kb dlouhý fragment není
ve vazbě s mutovanou alelou (otec má jako muž pouze jeden X chromozom, proto u něj nacházíme
pouze jeden fragm
ent, stejně jako u dalších mužských rodinných příslušníků).
U postiženého syna (II/4) nacházíme fragment o délce 10 kb
-
tudíž se jedná o fragment, který je ve
vazbě s mutovanou alelou. Tento fragment pochází od matky. Její druhý fragment (o délce 15 kb) není
ve vazbě s mutovanou alelou, jednak proto, že sama matka postižená není (u žen se onemocnění
projeví pouze pokud jsou mutovány alely na obou X chromozomech) a jednak protože syn II/2
postižen není, ačkoliv zdědil tento fragment od matky (všimněte si, že otec nikdy nepředává X
chromozom svým synům, ale zato jej vždy předá svým dcerám
-
viz dále).
Obě dcery dostaly od otce 15 kb dlouhý "zdravý" fragment. Jejich přenašečství bude záviset na tom,
jaký fragment získaly od matky. Jak vidíme
-
starší dcera II/1 dostala i od matky 15 kb dlouhý
fragment, který rovněž není ve vazbě s mutovanou alelou. Starší dcera tedy přenašečkou není.
Mladší dcera II/3 dostala od matky fragment o délce 10 kb. Tento fragment je ve vazbě s mutovanou
alelou. Tato dcera je tedy přenašečkou.
Vzhledem k tomu, že může dojít k rekombinaci mezi sledovaným genem a místem, kde hybridizuje
sonda, která zviditelňuje výsledek restrikční analýzy
-
musíme výslednou pravděpodobnost upravit na
základě vzdálenosti mezi sledovaným genem a místem, který rozpoznává sonda.
Vzdálenosti 1 cM odpovídá 1% šance rekombinace.
U dcery II/1 jsme na základě DNA analýzy usoudili, že se přenašečku nejedná. Po úpravě
pravděpodobnosti však nepůjde o 0% pravděpodobnost, ale pravděpodobnost, že se jedná o
přenašečku, bude činit 3%.
Stejně tak u dcery II/3 není pravděpodobnost přenašečství 100%, ale pouze 97%, neboť i zde musíme
zohlednit pravděpodobnost rekombinace.
Dostları ilə paylaş: |