Obecně jídlo dělíme do 5 kategorií: Uhlohydráty, bílkoviny, tuky, minerály a vitaminy. Těm ale každý říká jinak a I jinak si je vykládá

Čerstvé štávy jsou vhodné také jako náhrada vývarů, základ salátových zálivek, čerstvých polévek, dezertů a zmrzlin…

Nezapomínejme že každý argument jak zůstat u bifteku a knedlíků je dobrý a najde se dost tzv. normativních názorů, které jsou zásadně proti pití štáv. Argument je vždy nasnadě - nejlepší laboratoří je naše tělo.

Následující seznam receptů je jakýmsi dlouhodobým balíčkem první pomoci. Pečlivě prozkoumejte suroviny do následujících receptur, spočítejte kolik členů má vaše komunita (domácnost, restaurace, hotel) a prostudujte seznam farem a jejich sezonnost a začněte připravovat seznam.

• Následující seznam receptů je jakýmsi dlouhodobým balíčkem první pomoci. Pečlivě prozkoumejte suroviny do následujících receptur, spočítejte kolik členů má vaše komunita (domácnost, restaurace, hotel) a prostudujte seznam farem a jejich sezonnost a začněte připravovat seznam.

• 3 měsíční zásoba základních živin je minimum, půl roku do další sklizně (než si zasejete a vypěstujetea sklidíte sami) optimální.

• Z hlediska nástrojů stačí miska, struhadlo, mlýnek, plata na sušení, nůž a škrabka, pokud nemáte vrtanou studnu tak nádoby na deštovou vodu nebo plachty na rosu.

• Ze surovin bio obilí, fazole mungo, čočka hnědá, cizrna, rýže (vše ke klíčení nebo setí, takže nejlépe bio),

• Semínka - vojtěška, řeřicha, slunečnice, dýně, sezam, len, hořčice

• Ovoce a zelenina: jablka, česnek, cibule, dýně, mrkev, celer, petržel, červená řepa, ředkve … zeleninu neskladujte dohromady s ovocem a raději než v bedýnkách na velkých hromadách, zajištěných před mrazem. Přebírat.

• Suché a konzervované potraviny: sušená zelenina, bylinky, ovoce (švestky, merunky, borůvky, brusinky, jablka, hrušky, třešně… marmelády, štávy, sirupy. Nejlepší antioxidant je rakytník. Roční expiraci také mají všechny ty seitany, tempehy, tofu, robi masa... ale musí se chladit , takže jen v případě, že máte generátor a dost nafty.

Olej: za studena lisovaný olivový, dýnový, slunečnicový… a ořechy všech druhů vč. kokosu, sušené olivy

• Olej: za studena lisovaný olivový, dýnový, slunečnicový… a ořechy všech druhů vč. kokosu, sušené olivy

• Ke slazení: hrozinky, datle, fíky, med, slad rýžový a ječmenný, javorový sirup, suché plody

• Ochucovadla: ocet, hořčice, koření, chilli, tamari, sojová omáčka, miso pasta, sůl

• Pití: bylinkové čaje I macerované (zastudena louhované přes noc), štávy, sirupy. Studny si zajistěte kopané, ne vrtané.

• Suprapotraviny: (str. 281-4): výhonky, mořské I sladkovodní řasy, včelí produkty, bylinky, vitaminy, minerály

• (na konci repcetů najdete seznam farem a obchodů, kde je možné tyto suruoviny obstarat a jejich sezonnost)

1,7 kg celozrnné mouky (špaldové, pšeničná. Žitná v kombinaci s pšeničnou)

• 1,7 kg celozrnné mouky (špaldové, pšeničná. Žitná v kombinaci s pšeničnou)

• 30 g soli

• 0.99 g kvásku

• 0,92 g voda s mlékem

• Kvásek: nový kvásek se zakládá takto: smícháme mouku s vodou v poměru 1/3 vody na 2/3 mouky, necháme nakvasit na teplém místě v pokojové teplotě (22 stupnů). Každý den polovičku vyhodíme a nahradíme novou směsí vody a mouky ve stejném poměru. To se opakuje po 4 dny. 5 den je hotový. Pak už se jen doplnuje a je stále k dispozici pro další pečení..

• Chléb: smícháme mouku, kvásek, sůl a vodu s mlékem a necháme kynout

• Vytvarujeme chléb a znovu necháme kynout asi půl hodiny

• Potřeme vodou a nařízeneme

• Pečeme 20 - 25 minut v troubě rozpálené na 220 stupnů, pak dalších 50 až 60 minut v troubě 180 až 190 stupnů.

• (vzhledem k tomu, že pracujete jen s vodou, moukou (solí a kmínem) a teplotou, bude trvat minimálně 6 pečení, než to dostanete “do ruky”. Pak je to ale doživotí, komu se to jednou povedlo, už bude navždy chtít, aby se někde v jeho dosahu “děl” chléb. Je možné pak do něj sypat cokoli, ale je to vůči němu nevhodné. A jak známo, chleba se nelze přejíst. I kdyby měl být jen s povidly nebo se solí.

Essenský nepečený chléb

• Essenský nepečený chléb

• Základní přísadou je celozrnná pšenice nebo žito namočené na 15 hodin do vody a ponechané po 2-3 dny v klidu, aby klíčilo. Cílem je dosáhnout takové hustoty těsta, aby se dalo válet a nelámalo se. Naklíčené zrní je už dostatečně vlhké, ale je možné přidat trochu vody nebo oleje.

• Vyklíčené obilí pomelte v mixéru (nebo na mlýnku). Přidejte špetku oleje a utvořte kouli. Položte ji na prkénko a posypte pšeničnými klíčky, aby se nepřilepovalo. Válečkem poprášeným pšeničnými klíčky vyválejte těsto na stejnou tlouštku jako na přípravu sušenek. Nechte chléb “péct” na teplém místě asi 6 - 12 hodin. Když polovina této doby uplynula, těsto obratte obracečkou na palačinky.

• Příchutě:

• Přidejte půl šálku mleté míchané zeleniny (mrkev, celer, cibule, paprika, petržel, řeřicha)

• Nebo přidejte lžíci semen (sezam, mák, kmín)

• Možno přidat I sušené bylinky, výborné jsou sušené olivy, česnek nebo rajčata.

• Na první ochutnání je tvrdý, ale je věčný a nekonečně výživný (enzymatický a sladký). Lze na něj namazat nebo nalít cokoli a je možné jej mít stále u sebe. Nezapomínejme že římská vojska dobyla svět s torničkami egyptského obilí za pasem a gladiátorům se před vstupem do arény podávala naklíčená špalda.