Obsah Pro dobré trávení 12 Recepty na cukrovku 42 Ledviny a močové cesty 48 Pohybové ústrojí – svaly, klouby, končetiny 58 Trápení s revmatismem 70 Na kožní nemoci a rány 80 Pro zdravé dýchání 100
Yüklə 12,19 Mb. Pdf görüntüsü
|
|
Kvůli své kráse patří růže k nejoblíbenějším květinám. Její pěstitelé každoročně vyšlechtí desítky nových kultivarů, jejich celkový počet se odhaduje na desetitisíce. Léčivou drogu růže tvoří květní lístky a k jejich sběru můžeme použít všechny plnokvěté růže. Ve specializovaných obchodech se dají z růže koupit různé výrobky. S něžnou krásou růže jsou spojeny i její široce působící a jemné léčivé účinky. Růžový čaj nebo sirup pomáhá při nemocech plic, průdušek, uklidňuje nervovou soustavu a zlepšuje trávení. Doporučuje se k regeneraci střevní flóry po užívání antibiotik. Zevně je růžová voda nebo olej pradávným osvědčeným zkrášlovacím prostředkem. Obklad z lístků růže pomáhá u suché popraskané pokožky, pohmožděninách a odřeninách, zmírňuje bolesti svalů a kloubů. Něha a jemnost růže se projevují v jejím působení, je úplně neškodná a může se užívat bez omezení.
Ve starém Řecku byla růže zasvěcená bohyni Afrodité. Když Kleopatře vyznával Antonius lásku, klečel prý v růžových lupíncích. Známá poetka Sapfó ji nazvala „královnou květů“, což se zachovalo dodnes. Do Evropy dovezli růži Arabové v 10. století, zanedlouho se stala nejpěstovanější květinou. Plody růže byly účinným prostředkem proti běsnění, proto je nazývali „psí bobule“.
Pichlavé květní úbory lopuchů nás provázejí na toulkách přírodou na mnoha místech, neboť je to častý plevel. Příbuzným druhem je lopuch větší (Arctium lappa), který má květní úbory bez oplstění. Oba druhy mají stejné použití, sbírá se především kořen, ale někdy i mladé listy a semeno. Drogu této často používané rostliny můžeme běžně koupit.Lopuch silně čistí krev, čehož se využívá hlavně při všech kožních onemocněních, a to vnitřně i zevně. Kromě toho podporuje tvorbu žluče, je močopudný, potopudný, omezuje tvorbu žlučových a močových kamenů, posiluje při jarní únavě a zlepšuje látkovou přeměnu. Známé a o-svědčené jsou jeho příznivé účinky na růst vlasů, čehož se využívá v kosmetických přípravcích. Velmi dobré působení lopuchu nedoprovázejí žádné nepříznivé účinky, avšak mírně projí-má, proto jej užíváme raději ve směsích s dalšími bylinkami.
Latinské pojmenování lopuchu je odvozeno od slova arctos – medvěd, což poukazuje na jeho plstnatost. Lopuchová droga radix bardanae se jmenuje podle italského barda –koňská deka, podle velikosti jeho listu. Kořen lopuchu si Japonci zařadili na jídelní lístek, protože obsahuje mnoho vlákniny.
Nemoci dýchacích orgánů patří k nejčastějším „každodenním“ onemocněním. Někdy ani nevíme, proč začínáme pociťovat, že se nás „chytá“ nějaká nemoc. Cítíme se malátní, teče nám z nosu, pak přijde kašel a bolesti krku. Většinu těchto nemocí – nachlazení, chřipku, zánět průdušek, anginu – způsobují bakterie a viry, které kolem nás „poletují“ a čekají na nejmenší oslabení naší imunity. Někdy je způsobuje také prochlazení, když nás zastihnou situace, že náhle promrzneme nebo zmokneme. Při těchto častých potížích jsou bylinky nejlepším lékem a osvědčené lidové recepty i dnes pomáhají mnohokrát lépe než oficiální medicína. Bylinkový čaj, vitaminy, koupel, inhalace a teplá postel dokáží více než jakékoli jiné medikamenty. Tyto chřipkové stavy častokrát podceňujeme, neuvědomujeme si jejich nebezpečí v tom, že po delším působení „přejdou“ na jiný orgán a napadnou například srdeční sval, játra, uši, plíce, pohrudníci nebo další orgány. Proto bylinkářská praxe doporučuje při prvních příznacích nasadit „všechny zbraně“ a snažit se s onemocněním co nejdříve skoncovat, což se obvykle podaří za 4-6 dní.
Smícháme stejné díly květu divizny, lípy, natě mateřídoušky jitrocele, pikniku a řebříčku. Do 1l vody dáme 10 lžic směsi, krátce povaříme, necháme mírně vychladnout, scedíme a přidáme 1 kg přírodního cukru. Dobře zamícháme a nalijeme do tmavé láhve. Užíváme třikrát denně po lžičce, po jídle.
Smícháme 2 najemno nastrouhané cibule se lžící drcených plodů jalovčinky, lžící vinného octa, 2 lžícemi ovesné mouky a olivového oleje. Dobře zamícháme. Vložíme do tenkého plátna a přiložíme na hrudník. Nemocného dobře přikryjeme, obklad necháme působit alespoň hodinu.
Několik cibulí odstavíme a do šťávy přidáme stejné množství medu. Rozmícháme a bereme v průběhu celého dne po lžičce, každé dvě hodiny. Tento lék je prospěšný i na trávení a zvyšuje imunitu organismu.
Na tento častý zánět použijeme směs stejných dílů květu prvosenky slézu, divizny, listu jitrocele a kořene proskurníku. Dvě lžíce směsi dáme do vlažné vody a necháme 8 hodin macerovat. Ohřejeme k bodu varu, ale nevaříme, a necháme přikryté vyluhovat. Scedíme, dobře ochutíme medem a citronem, dáme do termosky a užíváme každou hodinu po lžíci.
Připravíme ho ze stejných dílů listu jitrocele, kořene omanu, podbělu a proskurníku, natě srdečníku a semene fenyklu. Dvě lžíce směsi dáme večer do 1/2 1 teplé vody, přidáme na lupeny rozebranou polovinu cibule a necháme do rána macerovat. Uvedeme do varu a necháme přikryté 20 minut vyluhovat. Pijeme 2-3krát denně.
Verbascum densiflorum
Vysoká, zářivá „královská svíce“ divizny patří k nejkrásnějším jevům v naší přírodě, proto se často objevuje také v zahrádkách. Květy se otvírají postupně, proto je sbíráme denně, nejlépe za slunečného dne kolem poledne. Oblíbenou květní drogu můžeme také koupit v lékárnách a prodejnách s bylinkami.Vysoký obsah slizovitých látek předurčil diviznu k léčení průdušek a plic. Uvolňuje hleny, čistí průdušky při kašli a chrapotu, léčí zánět hrtanu a zmírňuje dráždění horních cest dýchacích. Velké čerstvé listy divizny můžeme přikládat na různá bolestivá místa a rány, podobně jako listy devětsilu. Divizna nemá žádné nepříznivé účinky a může se užívat i samostatně.
Divizna má několik zajímavých praktických uplatnění. Do jejích velkých listu se v římských dobách balily fíky, aby zůstaly dlouho čerstvé. Květy se používaly k výrobě knotů do svíček Jejich žlutou barvu využívaly starší dámy k barvení vlasů. Ale váže se k ní i zázrak z pohádky: Chcete se stát neviditelnými? Stačí vypít teplý odvar z divizny.
Další recept Ke dvěma dílům květu (listu) sedmikrásky přidáme po jednom dílu natě pikniku, zběhovce, popence a bukvice. Čaj dobře o-sladíme medem a pijeme po doušcích. V sezoně můžeme směs čerstvých bylin odšťavnit a užívat 2-3krát denně po lžičce.
Čerstvou horní část natě bukvice nadrobno nařežeme. Pět lžic směsi necháme 2-3 týdny macerovat v 1l bílého vína, občas protřeseme. Scedíme, přidáme podle chuti 3-4 lžíce medu a užíváme několikrát denně po lžíci jako prostředek proti kašli a astmatu.
Tři až čtyři středně velké cibule nakrájíme nadrobno nebo nasekáme v mixéru. Bohatě je zalijeme teplým rozpuštěným medem a necháme za občasného míchání na teplém místě 2-3 hodiny. Propasírujeme přes husté síto a užíváme každou hodinu po lžičce.
Dvě středně velké cibule nadrobno nasekáme a krátce povaříme v 1/2 l vody se 2 lžícemi cukru. Odstavíme a necháme stát. Přes síto dobře propasírujeme, přidáme stavu z 1 citronu a lžíci medu. Podáváme po lžičce, teplé až horké několikrát denně, hlavně před spaním.
Připravíme čajovou směs ze stejných dílů listu (květu) podbělu, květu divizny, prvosenky, natě plicníku, sedmikrásky a mateřídoušky. Čaj připravený obvyklým způsobem pijeme ochucený medem a citronem několik dní, zvlášť v chřipkovém období.
Připravíme čajovou směs z květu černého bezu, lípy a natě rozmarýnu. Dvě lžíce rozdrcené vrbové kůry večer namočíme do 1 l vody, ráno krátce povaříme, přidáme 2 lžíce připravené čajové směsi a necháme 15 minut vyluhovat. Ochutíme medem a citronem a v několika dávkách vypijeme během dne.
Smícháním stejných dílů drcených sušených šípků, bezového a lipového květu dostaneme vynikající a chutný čaj, který pijeme především v přechodných ročních obdobích, kdy hrozí chřipka a prochlazení. Tohoto čaje s medem a citronem můžeme vypít až 1 1 denně.
Česnekovo-citronový nápoj Do 1/4 1 horké vody vymačkáme šťávu z 1/2 citronu. Přidáme 1 stroužek prolisovaného česneku a lžičku medu. Zamícháme a pomalu popíjíme při chřipkových onemocněních.
Cítíme-li, že na nás „leze“ chřipka, ale také po promrznutí, promoknutí, vždy, když nám hrozí prochlazení, připravíme si teplou koupel. Do 2-3 1 vody dáme 10 lžic mladých výhonků borovice nebo smrku, krátce povaříme a scedíme do koupele. Můžeme přidat 10 kapek eukalyptového nebo jiného léčivého oleje. Teplotu zvyšujeme na 40-42 °C, koupel má trvat 20-30 minut. Koupel na máhá srdce, proto není vhodná pro lidi se srdečními a cévními onemocněními.
Pro svůj velkolepý vzhled se lípa stala symbolem Slovanů. V době květu je to nádherný strom, jehož pronikavá vůně nás upoutá už zdaleka. Lipový květ patří mezi nejpopulárnější rostlinné léky. Můžeme si ho šetrným způsobem přímo ze stromu nasbírat, nebo koupit, obzvlášť zimním období by neměl chybět v žádné domácnosti. Stejné použití mají také květy lípy velkolisté (Tilia
představíme léčbu nachlazení nebo chřipky, protože to je tradiční prostředek proti těmto onemocněním. Lipový čaj vyvolává pocení, snižuje teplotu a léčí průdušky. Přitom ředí krev, čímž působí preventivné proti angině pectoris, infarktu a zápalu žil. Lipový čaj nemáme pít jen několik dní při chřipce, ale preventivně co nejčastěji, neboť působí pomalu, jeho všestranné účinky se nejlépe projeví po delším užívání.
Lípa je posvátným stromem Slovanů. Ve středověku sloužila při tajemných obřadech vyhánění ďábla z těla. Lipové dřevo se v latině označuje jako „lignum sanctum“,což v překladu znamená „svaté dřevo“. Je z něj vyřezáno mnoho slavných oltářů.
Další recept Dvanáct lžic natě mateřídoušky úzkolisté krátce povaříme ve 2-3 1 vody a necháme stát. Scedíme do vanové koupele a dále postupujeme podle předcházejícího receptu.
Usušenou nať fialky pomeleme na prášek a přidáme takové množství teplého medu, aby se vytvořila hustší kasička Několikrát denně 1 lžičku „pomalu pouštíme dolů, do krku“, neboť med léčivě působí hlavně v jícnu, ne v žaludku.
Jemně nastrouhaný křen rozmícháme s medem v poměru 1:1 na kasičku. Při chřipkových onemocněních a jarní únavě sníme několikrát denně lžičku medu.
Smícháme stejné díly kořene jitrocele, natě truskavce, plicníku, přesličky a slézu. Obvyklým způsobem z této směsi připravený čaj pijeme 2-3krát denně.
K přípravě čaje použijeme stejné díly mletého nebo drceného kořene omanu a lékořice. Dvě lžíce dáme do 1/2 1 studené vody, necháme stát, pak pomalu ohříváme až do varu a přikryté necháme vychladnout. Osladíme medem a pijeme ráno a večer po polovině množství.
Po 2 lžících nasekané natě fialky a listů břečťanu zalijeme 1/2 1 vodky a necháme 3 až 4 týdny macerovat, občas protřeseme. Scedíme, přidáme podle chuti med a dáme do tmavé láhve. Užíváme několikrát denně po malé lžičce.
Sklenici volně naplníme čerstvými květy divizny a zalijeme koňakem. Necháme tři týdny macerovat na slunném místě. Scedíme, přidáme lžíci medu a užíváme po 1 lžičce třikrát denně po jídle. Při silném záchvatu kašle užíváme častěji. Nejlepším lékem je však přestat kouřit.
Připravíme čajovou směs ze dvou dílů jitrocele, k němuž přidáme po jednom dílu listu (květu) podbělu a natě pelyňku. Čtyři lžíce směsi krátce povaříme v 1/2 1 vody a necháme 15 minut vyluhovat. Přidáme 4 lžíce medu a v kastrole necháme na plotýn-ce na velmi slabém ohni zahustit. Užíváme každou 1/2-1 hodinu, ale jen několik dní během záchvatů kašle.
Jeden kilogram mladých jehličnatých výhonků z borovice, smrku a jedle povaříme 15-20 minut ve 3 l vody. Necháme týden stát na slunném místě. Scedíme, přidáme po 1/2 kilogramu přírodního cukru a medu, potom velmi pomalu na mírném ohni zahušťujeme, dokud nezíská hustotu sirupu. Užíváme jen krátkodobě, po lžičce 5-7krát denně.
Thymus serpyllum
Mateřídouška úzkolistá patří k nejpopulárnějším léčivým rostlinám. V přírodě se vyskytuje často, kvete dlouho, pronikavě voní a svým masovým výskytem vybarví celou krajinu. Má několik druhů, které jsou si velice podobné. Nemusíme si s tím však dělat žádné starosti, protože na léčebné použití jsou považovány za rovnocenné. Ke sběru potřebujeme větší nůžky, abychom nevytrhali kořeny, protože tímto se bylinka ničí a droga znečistí.Mateřídouška má mezi „průduškovými“ rostlinami výsostné postavení, neboť dokáže léčit i zastaralé a chronické stavy, přitom je velmi vhodná i pro děti. Má také další dobré vlastnosti – posiluje organismus, pomáhá při menstruačních potížích a prospívá také trávicímu traktu. Zevně se tinktura nebo obklad doporučuje na kožní vyrážky, akné, do koupelí při revma a k celkovému posílení organismu. Čaj z mateřídoušky je chutný a preventivně zdraví prospěšný, můžeme ho ochucený medem a citronem pít jako lahodný nápoj.
Mniši odpradávna znali uklidňující účinky mateřídoušky, nazvali ji „boží bylina“. Pěstovali ji v klášterních zahradách a používali k tlumení sexuálních tužeb. Údajně když povaříme nať mateřídoušky v mléku, je silnější než svěcená voda a odhání všechny čáry. Mateřídouška sbíraná na sv. Jana na devíti mezích pomáhá proti všem kouzlům.
Uděláme ji ze stejných dílů květu divizny, slézu, prvosenky a lupínků růže. Čaj ochutíme medem a pomerančovou šťávou, vlažný dáváme dětem po lžičce v průběhu celého dne, aby čaj stále působil v průduškách.
Ke dvěma dílům natě tymiánu obecného přidáme po jednom dílu listu jitrocele, kořene prvosenky a semene anýzu. Dvě lžíce směsi dáme do 1/2 1 teplé vody a necháme přes noc macerovat. Ráno pomalu uvedeme do varu a přikryté vyluhujeme 15 minut. Scedíme, osladíme medem a vlažný čaj užíváme po lžících během celého dne.
Čajovou směs připravíme a užíváme podle předcházejícího receptu ze stejných dílů květu slézu, natě mateřídoušky, tymiánu a semene fenyklu.
Nejlepším prostředkem je kopřivová tinktura. Čerstvé koncové výhonky rozmixujeme s vodkou na řídkou kaši, necháme stát a přefiltrujeme. Užíváme po lžičce 3-5krát denně a zapíjíme vodou.
Do 1/2 l vody dáme 10 hřebíčků, 5 bobulek celého černého pepře, lžičku nastrouhaného zázvoru a mleté skořice. Uvedeme do varu a 5 minut povaříme. Přidáme po 1 lžíci natě máty a třezalky a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z 1/2 citronu. Nápoj pijeme při prochlazení, pomalu, horký, v zimě také jako pochoutkový čaj.
Deset lžic nakrájených listů jitrocele rozmixujeme v 1/2 1 vody. Přidáme 1 dl bílého destilátu a necháme 1-2 dny stát. Přefiltrujeme, přidáme 4 lžíce medu, trochu ohřejeme, rozmícháme a uložíme do tmavé sklenice na chladné místo. Užíváme 3-5krát denně po 1 lžičce, po jídle. Tento sirup současně čistí krev.
Z jitrocelových listů vymačkáme čerstvou šťávu a smícháme ji se stejným množstvím teplého medu.
Čtyři hrsti čerstvých lipových květů zalijeme 4 1 vody, převařené s 1/2 kg cukru. Přidáme 1 oloupaný, na kolečka nakrájený citron, 1/2 kg medu a vinné kvasinky. Necháme týden nakvasit. Pak scedíme a necháme vykvasit, nejlépe v demižonu s kvasnou zátkou. Pijeme po 1/2 sklenice třikrát denně, hlavně v chřipkovém období.
Do většího kastrolu dáme 1/2 1 čerstvé mrkvové šťávy a 4 lžíce medu. Na plotýnce a velmi mírném ohni, jen za občasného míchání zahustíme na hustotu sirupu, nevaříme. Užíváme 1 lžičku pětkrát denně. Je to starodávný osvědčený recept na kašel a všechny nemoci průdušek.
Dvě lžíce popence přivedeme do varu v 1/2 1 mléka a přikryté necháme vyluhovat 20 minut. Scedíme, přidáme lžíci medu, pijeme horké, pomalu, po doušcích, celý večer, hlavně před spaním. Toto mléko pomáhá při astma a všech potížích dýchacích orgánů.
Yüklə 12,19 Mb. Dostları ilə paylaş:
|