Obsah Pro dobré trávení 12 Recepty na cukrovku 42 Ledviny a močové cesty 48 Pohybové ústrojí – svaly, klouby, končetiny 58 Trápení s revmatismem 70 Na kožní nemoci a rány 80 Pro zdravé dýchání 100
Yüklə 12,19 Mb. Pdf görüntüsü
|
|
Tři pilíře zdraví Už první lékaři lidstva si uvědomovali velký vliv výživy na lidský organismus. Není těžké pochopit, že jsme to, nebo přesněji z toho, co jíme. Náš biologický „stroj“ byl „vyrobený“ na „palivo“, které poskytovala příroda syrové plody, ovoce, zelenina a obilniny, zpestřené občasným úlovkem. Civilizace, pokrok a potravinový byznys však přinesly pro náš organismus nevhodné potraviny, zničené nadměrnou výrobou, ale přizpůsobené chuti, jaká se v přírodě nenachází. Rafinovaný cukr, vymleté obilniny, přesolené nasycené tuky, konzervy, sladké nápoje a mnoho dalších potravinových lahůdek denně útočí na naše organismy. Také v populárních relacích a příspěvcích v médiích o vaření se všechno hodnotí podle toho, jak to chutná – ale o tom, jaký to má vliv na zdraví, nepadne ani slůvko. Jako bychom od dob Hippokrata kráčeli ne dopředu, ale pomalu zpět. Výsledkem jsou obezita, cukrovka, kardiovaskulární nemoci, rakovina. O výživě vychází nekonečné množství článků a knih, vedou se sáhodlouhé diskuse. Maso, mléko, vejce – ano, nebo ne? Vegetariánství, veganství? Dělená strava? Taková, nebo onaká dieta? Čemu má člověk věřit a čemu ne? Když se vůbec zamyslí nad svým zdravím a výživou a chce ji zlepšit, co má dělat? Vědci dokázali analyzovat a vyrábět takové množství účinných
minerály, enzymy a koenzymy. O každém se ví, jaká je pro člověka potřebná denní dávka, dostaneme je v tabletách, jen jaksi to nefunguje – je čím dál více nemocných lidí. Čím se bude věda o výživě více komplikovat, tím bude člověk více zmatený a jediným řešením bude vrátit se k matce přírodě. Přitom můžeme zásady zdravé výživy shrnout do několika vět. Konzumujme jen plnohodnotné potraviny, ne prázdné „hlušiny“. Proto vylučme ze stravy vymletou bílou mouku a všechny výrobky z
ní, rafinovaný cukr a všechno, co jej obsahuje. Omezme solení, kuchyňskou sůl nahraďme dietní s co nejmenším obsahem chloridu sodného. Konzumujme mnoho ovoce a zeleniny, nejlépe v syrovém stavu. Z masa jen občas rybí, trochu bílé, co nejméně červené. Vejce s mírou, mléko s ještě větší, ale jednou za čas formou zakysaných mléčných výrobků, tvarohu, brynzy nebo sýru. Jezme častěji v menším množství, najednou jen jedno jídlo, kombinujme jen dvě skupiny potravin, z nich jednou má být vždy ovoce nebo zelenina. Zvyšme příjem tekutin, minerálních vod, bylinkových čajů a ovocných šťáv. Při dodržování těchto zásad můžeme jíst i chutně a bohatě. Z kuchařských knih vybírejme jídla, které jim odpovídají a dejme prostor vlastní fantazii. Potom nemusíme kupovat syntetické vitaminy a přepočítávat denně dávky, taková strava má všech potřebných látek dostatek. A když se těmito zásadami budeme v převážné míře řídit, můžeme si jednou za čas dopřát opéci slaninu nebo na návštěvě neodmítnout smažený řízek. Ani nejlepší strava nám však nebude mnoho platná, když náš organismus nemá dostatek pohybu a fyzické námahy. Jen tak se také dobrá strava dostane na každé místo organismu, ke každé buňce, jen tak se pohybové, svalové a vnitřní orgány udrží v činnosti. To však neznamená, že si musíme hned zítra koupit některé z často reklamovaných jednoúčelových „mučidel“ a přes moc se trápit. Ú- plně stačí jednoduché domácí cvičení, jako někdy ve škole, nejlépe s malou činkovou zátěží. Z množství nabízených cvičebních postupů si můžeme vybrat takový, který nám nejlépe vyhovuje. Můžeme cvičit kalanetiku, leibo, tibeťany, strečink…, hlavní věc je pohyb a fyzická námaha. I zde dejme prostor vlastní fantazii a vymýšlejme si cviky podle vlastních potřeb. Součástí života mají být i procházky, turistika, cyklistika, plavání jakékoli jiné rekreační sporty, tanec, práce na zahradě, sběr hub, lesních plodů a samozřejmě léčivých rostlin. Zvykněme si na pravidelné otužování organismu od mytí studenou vodou, nejlépe po ranní rozcvičce, až po „lední medvědy“. Člověk nepotřebuje jen „chléb a liry“. Člověk má nejen tělo, ale i duši. Bez životní pohody a míru v duši budou i dobrá strava a pohyb fungovat v organismu jen částečně. Duchovní potravu můžeme
hledat v přírodě, umění i v božím chrámu. Najděme si smysl života, konejme dobro a pomáhejme druhým. Za každou cenu se zbavme každodenního stresu, ať ho už způsobují pracovní, sousedské, partnerské vztahy nebo cokoli jiného. Dobrá životospráva nám pomáhá stres překonat, ale ten nemůže být trvalý. Naše tělo potřebuje duševní klid a lásku.
Člověk je sám strůjcem svého zdraví. Z neustálého toku informací a podnětů si musí sám vybrat, co a jakým způsobem ve svém životě uplatní. Samozřejmě za své konání a rozhodnutí i zodpovídá. Pokud je zdravý, na něm záleží, jak bude s tímto nejcennějším lidským pokladem zacházet. Když onemocní, má právo výběru lékaře, může přijmout nebo odmítnout nabízené možnosti léčby. Má právo obrátit se i na přírodní způsoby udržování zdraví podle bylinkových receptů, které ověřil čas. Má právo vědět, že takové možnosti existují, že staré přírodní zákony života stále platí. K tomu chce přispět i tato publikace.
„Všechny kopce, pohoří, všechny louky a lesy jsou přirozené lékárny.“ (Poracelsus) „Na každou nemoc vyrostla bylina.“ (Stará lidová moudrost) „Všeho s mírou a dobrého pramálo.“ (Farář Kneipp) „Lékař léčí, příroda uzdravuje.“ (Hippokrates) „Nechť ti je lék potravou a potrava lékem.“ (Poracelsus) „Když nejsi ochotný změnit svůj život, není ti pomoci.“ (Hippokrates)
kniha v každém domě vzácná.“ (Juraj Fándly)
Toto francouzské přísloví jen podtrhuje, že výživa a trávení jsou nejdůležitější součástí správné funkce živého organismu. Tak jako do auta musíme natankovat správné palivo, kvalitní olej a dodržovat předepsanou údržbu, také našemu tělu musíme poskytnout potravu, která odpovídá jeho „konstrukci“ vycházející z vývoje za miliony let. Během nich neměli naši předkové bílou mouku, rafinovaný cukr, hamburger, pizzu, šlehačkové zákusky, sladké nápoje a mnoho dalších lahůdek, které dnes způsobují lidstvu největší zdravotní potíže. Naše vnitřní orgány potřebují přirozené „palivo“, kterým jsou plnohodnotné celozrnné obilniny, luštěniny, zelenina, ovoce a další plody přírody v původním stavu. Jako první začne proti nesprávnému stravování protestovat právě trávicí soustava. Její špatné „zásobování“ a nesprávná funkce se projeví v celém organismu malátností, bolestmi hlavy a žaludku. Při delším zanedbávání zásad zdravé výživy, ve spojení s nedostatkem pohybu a stresem, jsou výsledkem různá vážná onemocnění, jako jsou cukrovka, infarkt a rakovina. Ale i při správné výživě naše vnitřní orgány občas potřebují pomoc. Aby mohly dobře fungovat, potřebují si také občas formou krátkodobé hladovky nebo očistné kúry odpočinout a různými trávení prospěšnými látkami podporovat svou činnost. Tady mají bylinky, především hořké, významnou funkci, kterou dosud nedokázaly nahradit ani nejmodernější syntetické léky.
Čtyři díly natě zeměžluče, dva díly rozdrcených plodů jalovčinky po jednom dílu natě řebříčku, pelyňku a kořene puškvorce dáme do vhodné láhve a zalijeme bílým destilátem, aby drogu překrýval o 1/4 objemu. Necháme 2 až 3 týdny vyluhovat, občas protřeseme. Pijeme denně stopku půl hodiny před hlavním jídlem. Tento univerzální preventivní lék na dobrou funkci vnitřních orgánů není vhodný při onemocnění ledvin a jater.
Rozmixujeme 300 g čerstvých listů aloe s malým množstvím vody. Přidáme 1/2 kg medu, 0,7 1 červeného vína a 1 dl brandy. Mírně ohřejeme, dobře rozmícháme a necháme 2-3 týdny stát, občas protřeseme. Potom opět trochu ohřejeme, scedíme a užíváme po lžíci dvakrát denně před jídlem.
Smícháme po dvou dílech kořene puškvorce, listu vachty, natě pelyňku a po jednom díle natě benediktu, zeměžluče a máty. Dvě lžíce směsi dáme večer do 1/2 1 vody a necháme přes noc vyluhovat. Ráno pomalu ohřejeme, začne-li vřít, přikryjeme a ne cháme vychladnout. Pijeme šálek půl hodiny před hlavním jídlem, ne dlouhodobě, vždy jen několik dní, cítíme-li, že žaludek potřebuje bylinkovou pomoc.
Z několika volně rostoucích nebo jen pěstovaných odrůd pelyňků se tento používá nejčastěji. Podobné léčivé účinky má i v přírodě nejčastěji se vyskytující pelyněk Černobýl (Artemisia vulgaris) nebo pěstované odrůdy – pelyněk brotan – boží dřívko (Artemisia
Pelyněk je další z řady hořkých a na celé trávicí ústrojí silně působících rostlin. Pomáhá při zkaženém žaludku, otravách zkaženými potravinami, zvracení, poruchách tvorby trávicích stav, křečích a nadměrném nadýmání. Má i protizánětlivé účinky, pomáhá při onemocnění chřipkou, slouží jako koření a používá se také při výrobě likérů. I když v malých dávkách pelyněk uklidňuje, ve větších dávkách vyvolává nervozitu, proto jej užíváme s mírou. Působí také jako návyková droga, proto byla zakázána výroba dříve známého absintu i pelyňkového vína. Pelyněk
Černobýl
Pelyněk byl populární už ve starém Řecku. Jeho latinské pojmenování je odvozeno od bohyně Artemidy, ochránkyně stáda. Sloužila jako osvědčené afrodiziakum. Stačilo dát větvičku pelyňku pod polštář a chlad se změnil na nezkrotnou vášeň. V té době jej považovali za nápoj odvahy. Vítězové soutěže vojenských vozů dostávali jako odměnu odvar z pelynku – absint.
Čerstvou větvičku máty zalijeme sklenicí sherry a sklenicí ginu. Přidáme šťávu z 1/2 citronu, dobře zamícháme a necháme 2 hodiny stát. Opět zamícháme a dáme vychladit. Pijeme pomocí slámky jako chuťovku při zažívacích potížích.
Tento populární recept se skládá ze 3 dílů natě meduňky, k níž přidáme dva díly kořene jehlice, květu heřmánku, natě máty a pod jednom díle semene fenyklu a kmínu. Čaj připravíme a užíváme obvyklým způsobem.
Stejné díly sušeného kořene hořce žlutého a puškvorce pomeleme na prášek. Užíváme třikrát denně půl hodiny před jídlem. Množství prášku na špičku nože rozmícháme ve sklenici naplněné do 1/2 vodou.
Tonikum na podporu trávení Po přejedení se nebo po těžkých jídlech, které „sedí“ v žaludku, rozdrobíme stejné díly mletého zázvoru, kmínu, fenyklu, hřebíčku a skořice. 1 lžičku této směsi zalijeme 1/4 1 vroucí vody a necháme vyluhovat. Scedíme, přidáme lžičku citrónové šťávy a po částech vypijeme v průběhu dvou hodin.
díly sušených kořenů omanu, hořce a puškvorce.Tohoto prášku užíváme 1/2 lžičky s troškou vody 15 minut po hlavním jídle.
Pomeleme dva díly sušeného listu pelyňku, dva díly kořene lékořice a jeden díl semene anýzu.
K pěti dílům nadrobno nasekané natě světlíku lékařského přidáme po dvou dílech natě máty a meduňky. Dobře zalijeme rakijí a necháme 3-4 týdny macerovat, občas protřeseme. Scedíme, přidáme podle chuti med a pijeme po stopce nalačno jako aperitiv.
Tři lžíce drceného kořene zázvoru zalijeme 1/2 1 vodky a za občasného protřesení necháme 2-3 týdny macerovat. Scedíme a u- žíváme po lžíci dvakrát denně nalačno. Z kořene zázvoru můžeme také obvyklým způsobem připravit hořký lahodný čaj, který pijeme bez cukru.
Ke třem dílům natě máty přidáme po jednom díle natě třezalky, řapíku a květu (natě) jetele lučního. Čaj připravený z této směsi pijeme třikrát denně delší dobu.
Smícháme stejné díly kořene lékořice, puškvorce, semene ostropestřce a natě sporýše. Dvě lžíce směsi večer zalijeme 1/2 1 vroucí vody a necháme do rána vyluhovat. Znovu ohřejeme, už nevaříme, necháme stát, scedíme a popíjíme v malých dávkách během celého dne.
Je to známá léčivá rostlina, původem z Číny a Indie, kde roste v mokřinách a v močálech. U nás se objevuje jen zřídka, neboť nevyniká žádnou krásou, takže se občas pěstuje jen kvůli mimořádně léčivému kořeni. Tuto drogu můžeme běžně koupit v lékárnách, nemůžeme ji však dlouho skladovat, neboť rychle ztrácí léčivé ú- činky. Kupujeme proto vždy jen menší množství z poslední dodávky a sledujeme datum balení. Ostrá, kořeněná, silně hořká chuť řadí puškvorec mezi nejlepší žaludeční léky. Podle některých bylinkářů dokáže při pravidelném užívání vyléčit všechny trávicí potíže. Jeho všestranné působení na žaludek, játra i žlučník se projevuje tak výrazným posílením tělesné kondice, že účinky můžeme přirovnat až k legendárnímu ženšenu. Je vhodný při stavech slabosti, v rekonvalescenci, pro starší bdi, i jako podpůrný lék při rakovině. Puškvorec ve všech formách dávkujeme opatrně, neboť silně působí. Po dvou až třech týdnech užívání na stejnou dobu přerušíme.
posvátných olejů používaných při posledním pomazání. Do Evropy ho dovezli mniši v 16. století z Indie a Číny. Na Blízkém východě je puškvorcový „kořen lásky“ odpradávna oblíbeným afrodiziakem. Žvýkání kořene puškvorce pomáhá silným kuřákům zbavit se chuti na cigaretu.
Smícháme stejné díly natě sporýše a rozrazilu. Dvě lžíce směsi uvedeme v 1/4 1 vína a stejném množství vody do varu. Necháme přikryté vyluhovat a teplý nápoj pijeme nalačno, ráno a večer, při poruchách trávení a na zlepšení chuti k jídlu.
Na podporu chuti k jídlu použijeme směs hořkých bylinek – stejných dílů natě pelyňku, zeměžluče, listu vachty, kořene hořce žlutého a puškvorce. Dvě lžíce směsi dáme do 1/2 1 vody, necháme stát, pomalu uvedeme do varu, odstavíme a necháme přikryté vychladnout. Pijeme třikrát denně 1/2 hodiny před jídlem.
Smícháme stejné díly sušeného, na prášek rozdrceného kořene pampelišky, hořce žlutého, lékořice, zázvoru a semene fenyklu. Zalijeme brandy, aby drogu přesahovala o 1/3 objemu. Necháme 2-3 týdny macerovat, denně protřeseme. Přefiltrujeme, přidáme podle chuti med, mírně ohřejeme a promícháme. Skladujeme v tmavé sklenici na chladném místě. Užíváme denně po stopce nalačno, na podporu vylučování trávicích stav.
Smícháme stejné díly natě benediktu, pelyňku, zeměžluče a vachty. Jednu lžíci směsi zalijeme 1/4 1 vroucí vody, necháme 20 minut přikryté vyluhovat a po částech pijeme ráno nalačno.
Trpíme-li nízkou tvorbou žaludečních šťáv, doporučuje se během jídla pít po trošce slámkou čaj z natě světlíku. Dvě lžíce sušené natě zalijeme 1/2 1 vroucí vody a necháme přikryté 15 minut vyluhovat.
Tři lžíce čerstvých nasekaných mladých listů dubu namočíme do 2 dl piva na 1-2 hodiny. Scedíme a pijeme po polovině množství ráno a večer nalačno.
U tohoto zánětu nejlépe pomáhá květ heřmánku. Ke třem dílům této drogy přidáme ještě po jednom díle natě jablečníku, meduňky a bazalky. Pijeme 2-3krát denně 1/2 hodiny před hlavním jídlem.
Ke dvěma dílům listu jitrocele přidáme po jednom díle kořene topolovky, lékořice a květu heřmánku. Dvě lžíce směsi dáme večer do 1/2 l vlažné vody a necháme přes noc macerovat. Odlijeme asi polovinu, zbytek krátce povaříme a necháme vychladnout. Scedíme, obě složky smícháme a přidáme lžičku tinktury z prhy chlumní. Pijeme vícekrát denně nalačno.
Bílé zelí je podle starých bylinkových receptů tak dobrým lékem na žaludeční vředy, že když několik týdnů pijeme denně litr čerstvé šťávy z bílého zelí, vředy se většinou zahojí.
–Centaurium erytraea
V poslední době se tato pěkná bylinka na našich loukách vyskytuje čím dál tím méně, proto k ní buďme ohleduplní. Drogu tvoří kvetoucí nať, kterou si raději koupíme v lékárně. Název zeměžluč vyjadřuje její mimořádně silnou hořkost, která se výborně uplatňuje při nemocech zažívacího traktu. Povzbudivě dráždí celý trávicí trakt od chuťových buněk až po střeva, čímž zlepšuje chuť k jídlu. Podněcuje imunitní systém, tvorbu červených krvinek, příznivě se projevuje při nepravidelné menstruaci, epilepsii, cukrovce a slábnoucím zraku, vnitřně podporuje hojení ran. Zeměžluč můžeme užívat i samostatně, žádné nepříznivé účinky nebyly zjištěny, působí však silně, proto ji nepředávkujeme a užívání občas přerušíme.
zeměžluč za zázračnou bylinu. Řecká mytologie hovoří o kentauru Cheironovi, jehož zeměžluč vyléčila z těžké nemoci. Podle pradávných legend otvírá zeměžluč na Zelený Čtvrtek po- klady Země. Chceme-li být boháči, měli bychom si vsak nasbírat nať zeměžluče na sv. Jana, když zvony ohlašují poledne. Ale pozor, nesmí se přitom vyslovit ani jediné slůvko.
Yüklə 12,19 Mb. Dostları ilə paylaş:
|