Obsah Pro dobré trávení 12 Recepty na cukrovku 42 Ledviny a močové cesty 48 Pohybové ústrojí – svaly, klouby, končetiny 58 Trápení s revmatismem 70 Na kožní nemoci a rány 80 Pro zdravé dýchání 100
Yüklə 12,19 Mb. Pdf görüntüsü
|
|
PAMPELIŠKA LÉKAŘSKÁ– Taraxacum officinale
Těžko si představíme hezčí období roku, než když na jaře rozkvetou pampelišky. Celá krajina, ale i městské parky a zahrady dostanou nádherný žlutý koberec. Krása tohoto plevele je však spojena i s mimořádně léčivou hodnotou, proto všechny její části se sbírají a kořen se i prodává.Hořká chuť předurčuje pampelišku k léčbě trávicího traktu, zvláště jater. Zlepšuje i činnost žlučníku, slinivky břišní a střev. Snižuje krevní tlak, zlepšuje oběh krve, a tím i činnost srdce. Její všestranné, velmi dobré léčivé účinky se příznivě projevují také při revma, cukrovce, nemocech ledvin a obezitě. První jarní lístečky pampelišky přidáváme do salátů, které po dlouhé zimě dodávají tělu tak potřebné vitaminy.Chválu pampelišky ještě podtrhuje to, že je ú-plně neškodná, můžeme ji užívat i dlouhodobě. Jako u všech bylinek, velké dávky se však neprojeví zlepšením účinku.
Podle starých legend se pampeliška zrodila z prachu, který rozvířil ohnivý vůz boha Slunce. Jméno dostala od nejznámějšího arabského lékaře Avicenny. Pojmenoval ji Taraxis, což znamená zánět oči. Souviselo to s tím, že pampeliškové mléko se v té době používalo právě k léčbě zánětu očí. OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ –Juglans regia Mohutný vzrůst, nádherné dřevo a všestranné použití řadí ořešák mezi nejvyšší hodnoty ovocné zahrady. V souladu s názvem sahá mezi léčivými stromy po královské koruně. Plody ořešáku jsou zdravé a mimořádně výživné, k léčebným účelům slouží jejich zelené plody, ale především listy, které sbíráme na jaře, hned po vypučení, drogu můžeme i koupit.Královská léčivá síla ořešáku se projevuje při vnitřním i vnějším používání. Čaj nebo jiné přípravky silně čistí krev, tím pomáhají při všech kožních nemocech. Je také výborným lékem na žaludek, zlepšuje trávení, čistí hleny v žaludku i střevech a celkově posiluje organismus. Při vnějším použití má někdy až zázračné účinky. Teplé obklady ze spařených listů „vytahují“ hnis, hojí rány, otoky a vředy. Listy se sbírají a tvoří výbornou přísadu do koupele. Známý je také ořechový olej na vlasy.Při vnitřním užívání musíme dávat pozor na to, že mírně snižuje krevní tlak, proto se nedoporučuje hypotronikům.
Ořešák pochází z Persie. O jeho rozšíření do Evropy se zasloužil Karel Veliký. Římané zasvětili ořešák bohu Jupiterovi a nazvali jej „Jupiterův žalud“, protože jej ztotožňovali se žaludem. Ořechy považovali za božské jídlo a symbol plodnosti. Výživnou hodnotou předčí ořechy maso, čehož dnes využívají především vegetariány, kteří je nazývají „maso přírody“.
Příjemná aromatická chuť a vůně kopru z něj udělala už od biblických dob jedno z nejpoužívanějších koření. I dnes se kopr pěstuje snad v každé zahrádce, neboť nejlepší je v čerstvém stavu, hlavně do salátů a omáček. Sušený kopr můžeme koupit v každém obchodě s potravinami, proto nic nebrání jeho častějšímu použití. K léčebným účelům se prodává také semeno.Použití kopru, a to nejen z důvodu nemoci, je velmi užitečné, neboť kopr hodně povzbuzuje činnost žaludku a střev, což se přenáší do celého organismu. Kopr je osvědčeným prostředkem proti plynatosti, zlepšuje trávení a pomáhá při střevních kolikách. Zvyšuje také tvorbu mateřského mléka a jeho příznivé účinky se projevují i u dítěte.Při běžném používání kopru, který je neškodnou bylinkou, předávkování nehrozí. Především by bylo vhodné jej používat častěji k dochucování jídel, zvlášť v syrovém stavu, čímž využíváme jeho vynikajících chuťových i léčivých vlastností.
V biblických dobách byl kopr platidlem daní. Židé ho pěstovali ve velkém a z jeho prodeje museli samozřejmě platit daň. Římané si zase při slavnostních příležitostech věnčili hlavy koprovými věnečky a přidávali jej do nápojů lásky. Kdysi nevěsty věřily, že když si ve svatební den dají kopr do bot, budou mít v tchynině domě vládu nad vším.
Silybum marianum
Svou mohutností a dekorativností patří ostropestřec mezi nejpůsobivější léčivé rostliny. Pochází ze Středomoří, u nás se jen pěstuje, sbírají se mladé zdravé listy, ale hlavně semeno, které můžeme zakoupit i v lékárně. Hlavním uplatněním ostropestřce v bylinkářské praxi je jeho prvotřídní účinek na všechny nemoci jater, kde se řadí k nejlepším rostlinným lékům. Současně prospívá také žlučníku a celé trávicí soustavě. Přitom jeho léčebné uplatnění je mnohem širší. Posiluje organismus, zlepšuje krevní oběh, pomáhá při migréně, závratích, kopřivce a dalších alergiích, senné rýmě a nevolnosti při cestování. V terapeutických dávkách je
ostropestřec neškodný, nedoporučuje se však jeho užívání při vysokém krevním tlaku a v těhotenství.
koruna“ a je spojen s historií ukřižování Krista. Kvůli bílým pruhům na listech jej nazývají také „mariánský bod-lák“ ty symbolizují mléko Panny Marie. Pár kapek spadlo prý na listy ostropestřce během kojení malého Krista.
JATERNÍK TROJLALOČNÝ – Hepatica nobilis
Tato milá bylinka je jedním ze symbolů předjarního lesa, když začne ožívat po tání sněhu. Zpočátku se objeví drobné, ale bohaté květy, listy až později, tehdy se celá rostlina sbírá. Musíme ji však chránit, proto si drogu koupíme ve specializovaném obchodě s bylinami. Svůj název jaterník dostal podle osvědčeného příznivého účinku na játra, proto by neměl chybět v žádné čajové směsi kvůli jeho preventivnímu a léčebnému působení. Je výbornou přísadou do čajů na žlučníkové kameny a písek, ke zlepšení činnosti sleziny, pankreasu a nemoci močových orgánů. Jaterník je dobrá a spolehlivá bylinka, kterou můžeme bez obav užívat i samostatně. I když na játra máme i několik dalších velmi dobrých bylinek, doporučuje se jejich střídání a užívání v různých směsích.
Jaterník byl pojmenován podle řeckého hepar-játra, v souladu s tzv. naukou o signatuře, neboť jeho listy mají tvar podobný játrům. I když tato teorie nemá opodstatnění, v případě jaterníku to náhodou vyšlo, patří mezi nejlepší rostlinné léky na tento orgán.
ŘEDKEV SETÁ – Raphanus sativus niger
Tato zelenina se často pěstuje v zahrádkách a můžeme ji koupit i na trhu. Konzumuje se v syrovém stavu, jemně nastrouhaná, jako pikantní příloha k jídlu. K léčebným účelům se používá Šťáva, která má velké množství minerálních látek, vitaminů a enzymů. Slouží proti různým druhům kamenů, ke zlepšení látkové přeměny, trávení a celkovému posílení organismu. Šťáva silně působí, proto ji užíváme v menších dávkách, najednou nejvýše 1 dl zředěný vodou. Recepty na cukrovku
V každém živém organismu neustále probíhá látková přeměna. Potrava se rozkládá, mění na energii, novou tělesnou hmotu, zbytek se vylučuje. Když do chemické „továrny“ našeho organismu, kterou představují především játra, dodáváme nevhodné suroviny, tato přeměna – metabolismus – přestává plnit jeho nároky a vzniká onemocnění, nejčastěji cukrovka. Způsobuje ji nedostatečná činnost pankreasu – slinivky břišní, jejíž úlohou je produkovat inzulín. I když se cukrovka úplně vyléčit nedá, bylinky mohou cukrovkářům účinně pomáhat a pomocí diety udržovat hladinu krevního cukru na přijatelné ú-rovni. Nevyléčitelnost cukrovky by si měli uvědomit především obézní, ale i všichni ještě „zdraví“ budoucí cukrovkáři a občas sáhnout po těchto bylinkách a dietách preventivně.
Na jaře, když kvetou pampelišky, požvýkáme denně 10 stonků, stavu pomalu vycucáme a zbytek vyplivneme. Pampelišková šťáva snižuje hladinu cukru v krvi a prospívá také játrům.
Mladé lístečky břízy rozmixujeme s přiměřeným množstvím vody a necháme 1-2 hodiny stát. Scedíme a pijeme 1-2 šálky denně. Chceme-li větší dávku nápoje odložit, přidáme trochu lihu, vydrží v chladničce několik dní.
Smícháme stejné množství sušeného drceného kořene lékořice a lopuchu. Jednu lžíci směsi pomalu vaříme přikrytou na mírném ohni ve 1/4 1 vody 10-15 minut. Vypijeme 1/2 množství ráno a večer. Caj pomáhá při hypoglykemii – nízké hladině cukru v krvi.
Smícháme stejné díly oplodí fazole, natě jeřábu, mochny nátržní, kopřivy a listů borůvky. Dvě lžíce směsí dáme do 1/2 1 vody, krátce povaříme a přikryté necháme vychladnout. Scedíme a pijeme 2-3krát denně.
Borůvkové listy snižují hladinu cukru v krvi, bylinkáři je nazývají rostlinný inzulín. Proto pití borůvkového čaje, který je i chutný, je výborným doplňkem léčby i prevencí cukrovky. Plody patří mezi nejzdravější rostlinné produkty, které můžeme formou kompotu, džemu nebo sušené konzumovat během celého roku.
Starým lidovým prostředkem pro cukrovkáře je šálek kyselého zelí nebo čerstvé zelné šťávy ráno nalačno. Takto mimořádně zdravě můžeme začínat den zvláště během zimy, neboť dodáme organismu i mnoho vitaminu C a dalších potřebných látek. Podobně můžeme užívat i čerstvou šťávu z bílého zelí, 1-2 šálky denně.
Pro svou krásu si bříza vysloužila přívlastek „půvab Sibiře“. Ale i u nás bychom těžko hledali hezčí lesní scenérii, než je březový háj. Březové lístečky sbíráme hned po vypučení, když jsou ještě plné léčivé hodnoty. Dají se koupit i v lékárně, ale vlastní sběr je nenáročný a dává záruku nejvyšší kvality. Tato droga by neměla chybět v žádné domácí lékárničce.Hlavní léčivou hodnotou břízy je její značná močopudnost. To ji řadí k základním lékům na ledviny a močové orgány. Tím, že odvodňuje organismus, vyplavuje z něj nežádoucí soli, prospívá při revmatických nemocech a je důležitou složkou čajových směsí k podpoře hubnutí a mírnění celulitidy. Zevně jsou výtažky z břízy osvědčeným prostředkem na vlasy, dobře se uplatňují také jako přísada do koupelí.Bříza je úplně neškodná, v obvyklém dávkování ji můžeme bez obav užívat samostatně i dlouhodobě.
Jednoduchým způsobem udržování nízké hladiny cukru v krvi je konzumace 3-5 listů šalvěje denně. Můžeme je rozmixovat v trošce vody nebo zkonzumovat jako součást vhodného salátu. V mimosezonním období je můžeme nahradit šalvějovou tinkturou.
Čerstvá celerová šťáva 1-2 dl denně pomáhá snižovat obsah cukru v krvi. O jeho užívání platí všechno, co v předcházejícím receptu o zelí, obě tyto osvědčené rostliny můžeme vzájemné střídat.
Pomeleme na prášek stejné díly kořene puškvorce a natě jmelí. Jednu lžičku prášku dáme do šálku vlažné vody a necháme 24 hodin macerovat. Trochu ohřejeme, scedíme a pijeme po hltech před každým jídlem.
Jednu lžíci drceného kořene zázvoru krátce povaříme v 1/2 1 vody. Přidáme 1 sáček porcovaného zeleného čaje a necháme přikryté vyluhovat. Scedíme, mírně osolíme a pijeme po částech pětkrát denně.
Tato prastará kulturní rostlina je u nás dobře známá a často pěstovaná. Když se vysoko vyváže na oporu a bohatě rozkvete, patří k ozdobám každé zahrady. K léčebným účelům slouží zelené plody, které sbíráme, pokud jsou už zralé a semena se dají vyloupat, ale ještě měkké, šťavnaté, ne suché.Nejcennější látkou, kterou fazol obsahuje, je tzv. „rostlinný inzulín“, kvůli němuž je společné s borůvkou základní složkou bylinných léků proti cukrovce. Můžeme jej užívat i samostatně.Ve směsi s dalšími stejně působícími bylinkami, jako je borůvka a jeřabina, je jeho účinek silnější. Fazol má také močopudné účinky, proto jej můžeme přidávat do čajů na revmatické obtíže, močové a ledvinové kameny, vodnatění a při vysokém krevním tlaku.Fazol je spolehlivá a bezpečná rostlina, nemá žádné nepříznivé účinky, můžeme jej užívat také samostatně a dlouhodobě. Syrový je však jedovatý, což se týká i nevařených lusků.
fazole jsou prastarou kulturní rostlinou jihoamerických Indiánů. Když je dobyvatelé dovezli z Peru, dlouho sloužily jako okrasna rostlina. V 17. století se začaly organizovat populární fazolové slavnosti, které jim pomohly se rozšířit po celé Evropě. Jejich „špatnou“ vlastností je, že u některých lidí vyvolávají plyna- tost.
Galega officinalis
Přesto, že už její název „lékařská“ ji řadí do nejvyšší kategorie léčivých rostlin, jestřabina se u nás používá zřídka. Přitom je to bylinka, která se vyskytuje i ve volné přírodě a je docela pěkná. Nať jestřabiny se sbírá na začátku května, nejpozději do stadia plného květu, později už ne. Když ji potřebujeme, uděláme si zásobu, neboť tato droga se u nás neprodává. Jestřabina má dvě osvědčené možnosti léčebného uplatnění, v obou však patří k téměř nenahraditelným. Prvním je citelné snižování hladiny cukru v krvi, proto by neměla chybět v čajích proti cukrovce. Druhé použití je úplně odlišné. Jestřabina jako jedna z mála bylin podporuje tvorbu mateřského mléka, což ji předurčuje maminkám a jejich ratolestem. Samotnou drogu užíváme jen ojediněle, neboť při předávkování může vyvolat příznaky otravy, ve směsích s dalšími bylinkami ji však můžeme užívat i dlouhodobě.
Jako léčivá rostlina se jestřabina objevila v německých herbářích až na začátku 17. století. I když se lidově dávno využívala hlavně na podporu tvorby mléka u dobytka, bylo její pojmenování odvozeno od řeckých slov gala – mléko a ago – poháním. Předpokládá se,že rostlina obsahuje látky podobné ženským hormonům, proto by měla mít podobné účinky i u lidí. BORŮVKA ČERNÁ – Vaccinium myrtillus
Borůvky patří k nejoblíbenějším plodům přírody, které se v sezoně prodávají na tržištích. Tehdy je konzumujme co nejvíc, neboť obsahují mimořádnou koncentraci vitaminů, minerálů a dalších zdraví prospěšných látek. Kromě příjemné chuti představují i prvotřídní preventivní lék pro celý organismus. Sušené plody borůvky jako prostředek proti průjmu, zvlášť u dětí, by neměly chybět v naší domácí bylinkové lékárničce. Kromě nich se v lékárnách prodává také čajová droga z listů. Oblíbený je také borůvkový kompot a džem.
Vynikající vlastnost mají borůvkové listy, které se sbírají ještě před rozkvětem rostliny a můžeme je koupit jako sypanou drogu i v nálevových sáčcích. Ty snižují obsah cukru v krvi, proto jsou velkým přítelem všech cukrovkářů, ale využívají se i k přípravě zdravého lahodného čaje. Mimořádnost borůvky potvrzuje i to, že ji můžeme užívat neomezeně, plody i čaj z listů jsou také výborným zdravotně- preventivním prostředkem.
Borůvku jako léčivou rostlinu poprvé uvádí abatyše Hildegarda už ve 12. století. Doporučoval ji i Matthioli, který je nazýval „černá jahoda“. Borůvka posiluje a zostřuje zraky, proto její plody v počátcích letectví dávali pilotům před každým letem, aby jim oči co nejlépe sloužily.
Mohlo by se zdát, že nemoci těchto orgánů jsou nejsou tak časté, proto jim nemusíme věnovat větší pozornost. Opak je však pravdou. Ledviny filtrují tělesné tekutiny a prostřednictvím močových orgánů vylučují zplodiny a škodliviny z organismu. Po srdci a játrech jsou třetím nejdůležítějším životním orgánem těla. Podle složení moči lékařská věda dokáže posoudit více funkcí organismu a jeho rozbor patří k základním vyšetřovacím metodám. Historie zná mnoho lidových léčitelů, kteří podle vzorků moče dokázali určit diagnózu. Proto musíme těmto orgánům věnovat velkou pozornost. Protože většinou jde o dlouhodobý proces, bylinky jsou k tomuto účelu nejlepším prostředkem. Jejich hlavním úkolem je podporovat vylučování a čistit celý tento systém. Odváděním tělesných tekutin pomáháme i u nemocí srdce, prospíváme při revmatických onemocněních a obezitě.
Tento čaj doporučuje zkušený bylinkář k prevenci onemocnění ledvin a močových cest. Do čajové směsi použijeme po dvou dílech celíku a svízele, přidáme jeden díl natě hluchavky. Tři lžíce směsi zalijeme 3/4 1 vroucí vody a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Scedíme a pijeme třikrát denně během 2-3 týdnů. Preventivní kúru uděláme alespoň jednou v roce.
Yüklə 12,19 Mb. Dostları ilə paylaş:
|