Obsah Pro dobré trávení 12 Recepty na cukrovku 42 Ledviny a močové cesty 48 Pohybové ústrojí – svaly, klouby, končetiny 58 Trápení s revmatismem 70 Na kožní nemoci a rány 80 Pro zdravé dýchání 100
Yüklə 12,19 Mb. Pdf görüntüsü
|
|
Revmatické onemocnění trápí lidstvo odpradávna. Slovo revma pochází ze starého Řecka a znamená tok nebo proud vody. Podle představ starověkých lékařů prochází z místa na místo jako proudící voda. Tato nemoc má většinou chronický průběh a oběť trápí trvale opakovanými záchvaty bolesti. Souvisí s poruchami látkové přeměny, jako výsledek špatné, převážně na konzumaci masa založené výživy. Bylinky zde pomáhají vnitřně, neboť dokáží odvodnit organismus a uvolnit bolesti, ale také zevně formou různých obkladů, masáží a koupelí.
Tato čajová směs obsahuje dva díly listu černého rybízu, k nimž přidáme po jednom dílu natě kopřivy a tužebníku. Čaj připravíme obvyklým způsobem a pijeme asi měsíc, na stejnou dobu potom jeho užívání přerušíme.
Hlavní složkou této směsi je nať tužebníku. K jeho třem dílům přidáme po jednom dílu natě fialky, květu bezu a kořene pampelišky. Obvyklým způsobem připravený čaj pijeme 2-3krát denně.
Použijeme směs stejných dílů vrbové kůry, listu břízy, rybízu, natě přesličky a pýru. Při revmatických onemocněních omezujeme ve stravě lilkovité potraviny.
Naplníme vhodnou láhev nadrobno nasekanou bylinkovou směsí stejných dílů květů a oloupaných nasekaných plodů jírovce, natě rozmarýnu a čerstvých kořenů kostivalu. Zalijeme lesanou a necháme 2-3 týdny za občasného protřesení macerovat na slunném místě. Po scezení máme lék na všechny revmatické bolesti, jímž bolavá místa masírujeme a opakovaně potíráme.
Láhev naplníme mladými výhonky borovice a smrku, trochu namačkáme a zalijeme lesanou. Na 1 dl lesany přidáme 10 acylpyri- nů, necháme 10-14 dní za občasného protřesení macerovat a používáme až do spotřebování k potírání bolestivých svalů a kloubů.
Podle tohoto starého receptu uděláme z mleté pálivé papriky tinkturu tak, že k jednomu dílu papriky dáme devět dílů bílého destilátu. Tinkturou potíráme bolavé končetiny.
Vysoký obsah účinných látek v jeho plodech patří mezi nejlepší revmatické přírodní prostředky, proto jej revmatici mají konzumovat co nejčastěji a v různých formách, jako kompot, čerstvou šťávu, ale i ve formě čaje ze sušených plodů a listů. Rybíz patří mezi všeléky, ale jeho všestranně prospěšné účinky na celý organismus se nejlépe projeví právě při revmatismu.
Rybízové keříky se v našich zahradách vyskytují často, ale kvůli trpké chuti se plody používají hlavně na džemy a kompoty. Avšak plody černého rybízu mají tak vysoký obsah vitaminů, minerálů a dalších pro organismus životně důležitých látek, že je musíme považovat za prvotřídní lék i výživný doplněk k posílení imunity, který v jiné formě nekoupíme v žádném obchodě. Poněvadž je rybízová sezona krátká, snažíme se jejich léčivé síly ve formě šťávy, kompotu, džemu nebo sušených plodů využívat celý rok. Listy rybízu jsou i oficiální léčivou drogou, která se prodává v lékárnách na záněty močových orgánů, nemoci z nachlazení, proti kašli a černému kašli dětí, na zvýšení látkové přeměny a zlepšení trávení. Rybízový čaj dobře chutná a je úplně neškodný, listy se doporučují kombinovat s malinou, jahodou a ostružinou a používat jako konzumní čaj.
oddávna připravovali domorodci z černého rybízu mírné alkoholický nápoj podobný medovině. V Anglii slouží listové pupeny rybízu k dochucení piva. Čerstvé rybízové lístečky můžeme přidat do nakládaných okurek nebo zelí, dodají jim zajímavé aroma.
Na jejich zmírnění pijeme čaj z kukuřičných čnělek. Dvě lžíce čerstvých nebo sušených čnělek zalijeme 1/2 1 vroucí vody a necháme vyluhovat. Pijeme třikrát denně. Současně bolavé klouby potíráme a jemně masírujeme Jánovým olejem.
Delší dobu pijeme denně 1/2 1 kopřivového čaje, který pomáhá také při jiných onemocněních kloubů a potížích souvisejících s artrózou.
Do 1l vody namočíme 5 lžic bylinné směsi ze dvou dílů prvosenky, k nimž přidáme po jednom dílu kořene kostivalu a rozdrcených plodů jírovce. Necháme 12 hodin macerovat, potom krátce povaříme, necháme vychladnout a přidáme 2 dl alpy. Používáme denně k masírování bolavých kloubů, současně pijeme některý ze žlučníkových čajů.
Toto onemocnění souvisí s ledvinami, proto mnohé recepty doporučují věnovat jim zvýšenou pozornost. K přípravě čaje proti dně použijeme tři díly listů břízy, po dvou dílech natě řebříčku, přesličky a po jednom dílu kořene jehlice a kopřivy. Čaj připravíme obvyklým způsobem, pijeme v několika dávkách až 1 l denně.
Smícháme stejné díly listu břízy, natě pýru, vřesu a okvětních lístků pivoňky. Po odstavení do obvyklým způsobem připraveného čaje nastrouháme trochu křenu a ještě necháme stát, až pak scedíme. Čaj pijeme v množství až 1 l denně. Léčbu doplňujeme koupelemi celého těla připravenými z vřesu.
Po 1 lžičce kořene pýru a čekanky vaříme v 1/2 1 vody na mírném ohni 1/2 hodiny. Doplníme vyvařenou vodu, přidáme po 1 lžíci rozdrceného kořene proskurníku a natě fialky. Uvedeme do varu, odstavíme a necháme pomalu vychladnout. Pijeme dvakrát denně po polovině množství. Tento čaj pomáhá také rozpouštět močové kameny a prospívá všem močovým orgánům.
Nejlepším lékem podle bylinkových receptářů je čajová směs ze stejných dílů natě pelyňku,přesličky, tužebníku a kořene puškvorce. Bylinky dobře promícháme a z této směsi obvyklým způsobem připravený čaj pijeme 1/2-1 1 denně, ale jen několik dní.
Uděláme bylinkovou směs ze stejných dílů natě mateřídoušky, řebříčku, květů heřmánku a mladých výhonků borovice. Čtyři lžíce této směsi dáme do 1/2 1 vody, uvedeme do varu a necháme 15 minut vyluhovat. Do odvaru namočíme vhodnou látku, dáme na ni bylinky, přehneme, ještě horký obklad přiložíme a ovážeme teplou dekou. Necháme působit 15-20 minut, obklad opakujeme víckrát.
Čerstvé nasekané květy levandule mírně namačkáme do vhodné láhve a zalijeme panenským slunečnicovým olejem. Necháme2-3 týdny za občasného protřesení macerovat. Scedíme a uložíme do tmavé láhve. Používáme k masáži a potírání bolavých míst při revmatismu, ischiasu a jiných bo-lestech, vnitřně cřikrác denně lžičku na zlepšení trávení a při chronických bolestech hlavy. TUŽEBNÍK JILMOVÝ – Fitipendula Ulmana
Je to dekorativní, statná a v naší přírodě dost častá bylina. Ráda roste na vlhkých loukách a slunných místech kolem mokřin a potoků. Jako léčivá rostlina je u nás tužebník málo známý, což je škoda, neboť se řadí do nejvyšší kategorie léčivých rostlin. Sbíráme celé, bezu podobné květy, ihned když začnou rozkvétat, droga se občas dá i koupit. Tužebníkový čaj je vynikajícím protirevmatickým prostředkem. Má silný potopudný účinek a snižuje teplotu, proto je dobrý i při chřipkových a dalších infekčních onemocněních. Zlepšuje metabolismus, pomáhá při kožních o-nemocněních a zvýšením vylučování soli z organismu prospívá při obezitě. Jeho další dobrou vlastností je naprostá neškodnost, může se užívat i samotný, ale v kombinaci s dalšími podobně působícími bylinkami je užitečnější. Při problémech se srážlivostí krve jej užíváme opatrněji.
Smícháme stejné díly vrbové kůry, natě třezalky, mateřídoušky a máty. Dvě lžíce směsi dáme do vlažné vody a necháme přes noc macerovat. Ráno uvedeme do varu a necháme přikryté vyluhovat. Scedíme a pijeme 2-3krát denně.
Dvě lžíce najemno rozdrcené kůry dáme do 1/2 1 teplé vody a necháme na teplém místě přes noc macerovat. Scedíme a v několika dávkách pijeme během celého dne. Užívání vrbové kůry je vyloučeno u lidí trpících vředovým onemocněním žaludku nebo dvanácterníku.
1/4 kg ovesných vloček vaříme 1/2 hodiny v 3-4 1 vody. Použijeme velký hrnec, neboť obsah se zvětšuje a na začátku varu kypí, během varu mícháme. Scedíme přes velké síto do napuštěné vany. Zbytek propláchneme pod proudem tekoucí vody. Koupel má trvat 15-20 minut při teplotě 36-39 °C. Po skončení koupele tělo neutíráme. Zabalíme se do prostěradla a uložíme do postele pod teplou přikrývku. Tato koupel pomáhá také zlepšovat krevní oběh, odstraňuje nervovou vyčerpanost a tělesnou slabost.
Na tuto koupel uděláme směs stejných dílů čerstvých březových listů, mladých výhonků borovice a smrku. Deset hrstí směsi vložíme do většího plátěného sáčku_, zavážeme a připevníme pod kohoutek, aby jím protékala napouštěná vody. Během koupele o teplotě 38-39 °C ponecháme sáček s bylinkami ve vaně. Koupel celého těla by měla trvat 15-20 minut, teplotu udržujeme dopouštěním horké vody.
Čtyři hrsti rozdrobených plodů jalovčinky vaříme v 2-3 1 vody asi 15 minut. Scedíme, vlijeme do napuštěné vany a koupeme se 15- 20 minut. Koupel tlumí revma-tické bolesti a celkově posiluje organismus.
Během bylinkové sezony sbíráme a sušíme k tomuto účelu různé druhy natí léčivých rostlin, jako je řebříček, heřmánek, divizna, kopřiva, pampeliška, jetel, jitrocel, hluchavka, kostival, kručinka, máta, mateřídouška, prvosenka, podběl, fialka, ale i další, můžeme přidat i kvetoucí trávy. Dvě hrsti bylin necháme přivést k varu ve 2 1 vody a přikryté necháme mírně vychladnout. Scedíme a do odvaru namočíme košili ze silnějšího lněného plátna. Vyždímáme. Oblečeme, zavineme se do deky a nejméně hodinu se vyhřejeme v teplé posteli.
Vrbové keře a stromy se v naší přírodě vyskytují často, lemují břehy řek a potoků, ale najdeme je i na mokrých loukách. Jednotlivé druhy se těžce rozlišují, naštěstí jsou-li hodně podobné, mají i stejné účinky a všechny můžeme sbírat. Vrbovou kůru loupeme z mladých tenkých větviček, hned když vrba „ožije“ a dá se rozpoznat. S trochu slabším účinkem můžeme používat i listy a květy nebo si kůru koupit v lékárně. Vrbová kůra obsahuje salicyl, látku snižující teplotu, proto ji nazýváme „rostlinným aspirinem“. To ji předurčuje k léčbě chřipkového onemocnění, ale také dny a revmatismu. V některých čajových směsích, například při ženských nemocech a na zlepšení trávení, se využívají její stahující účinky. Ty se dobře uplatňují i zevně jako součást sedacích koupelí nebo na omývání kožních vyrážek a drobných poranění. Vrba působí poměrně silně, proto ji užíváme nejčastěji jako součást čajových směsí. Nedoporučuje se při žaludečních vředech, krvácení a v těhotenství.
vzájemně kříží. Linné o nich hovořil jako o velkém trápení botaniků, protože se velmi těžce rozlisují. Vrbové proutky jsou vyhledávaným materiálem košíkářů. Odnepaměti z nich vyráběli různé nádoby Či pracovní nářadí. Salicin z vrbové kůry se promění ve střevech na kyselinu salicylovou, která působí proti různým druhům zánětů. JALOVEC OBECNÝ – Juniperus communis Mnoho lidí zná jalovec jen díky borovičce, i když její stálezelené keříky často nalézáme na suchých kamenitých slunných úbočích. Jalovcové plody dozrávají jen na samicích keřících, a to ne každý rok. Sbíráme jen úplně zralé modročerné bobulky, drogu můžeme koupit i v lékárně. Léčebná sláva jalovce vznikla ve středověku zásluhou jeho silných dezinfekčních účinků. Několik bobulek denně, které pomalu po jedné rozžvýkáme, účinně pročistí vnitřní orgány.
Léčebně se jalovec uplatňuje hlavně jako močopudný prostředek při kloubním revmatismu, srdeční slabosti a různých kožních onemocněních. Zevně je oblíbenou přísadou do posilujících koupelí, do nichž můžeme použít i mladé výhonky a přidat další podobně působící bylinky.Jalovec svým obsahem látek dráždí ledviny, proto jej nepodáváme při zánětu a jiných onemocněních ledvin,ale i u zdravých dávkujeme s mírou.
Latinské pojmenování jalovčinky juniperus pochází od Keltů a znamená trpký. V dobách morových epidemií hořely před branami měst hranice z jalovčinkových kořenů, aby zabránily vstupu nemoci. Jalovčinkovým kouřem si lidé také dezinfikovali své příbytky. Ve středověku vyráběli Arabové slavnou jalovčinkovou marmeládu, která se dodnes uvádí ve starých lékopisech, dnes se plody používají k dochucení borovičky a ginu.
Patří mezi základní obilniny, které považujeme za nejvhodnější lidskou výživu. Ve formě ovesných vloček jej koupíme v každém obchodě s potravinami. Výživnou hodnotu a sílu ovsa využívají sportovci a těžce pracující ke zvýšenému dodání energie do organismu.Z rozdrceného ovesného obilí se připravuje léčivý čaj na uklidnění nervové soustavy, při vyčerpanosti, celkové slabosti a nespavosti. Oves tlumí zvýšenou činnost štítné žlázy, zlepšuje krevní oběh, snižuje krevní tlak, pomáhá při nechutenství a prospívá slinivce břišní. Slouží také jako pomocný prostředek při odvykání drogové závislostí každého druhu. Zevně je oves ve formě koupele dobrým posilujícím prostředkem na revma, ustřel (houser), ischias, kožní nemoci a tělesnou slabost.Používejme tento levný a lehce dostupný prostředek častěji, jako potravu i lék, poněvadž nám nehrozí žádné vedlejší účinky ani předávkování.
Tento nepříjemný plevel je všude kolem nás. I když jej nemáme rádi, musíme uznat jeho vysokou léčivou hodnotu. Kvůli tomu se kořen pýru prodává i v lékárnách. Hlavní léčivou hodnotou pýru je jeho značná močopudnost, která prospívá hlavně při dně a revma- tismu, ale i močových potížích, hlavně výskytu písku, kamenů a zánětech. Pýr odstraňuje z organismu solné usazeniny, současně čistí krev, čímž prospívá i při kožních onemocněních, cukrovce a při snižování hmotnosti. Užívání pýru je úplně neškodné, ale tato bylinka se nejlépe uplatňuje v čajových směsích.
Známe ji jako často používanou zeleninu. Paprika se však svým obsahem látek řadí mezi léčivé rostliny. Jako koření, které dostaneme v každém obchodě s potravinami, sladké i pálivé. Zvyšuje tvorbu slin a trávicích šťáv, Čímž zvyšuje chuť k jídlu, současně zlepšuje krevní oběh. Zevně silně dráždí a prokrvuje pokožku, čehož se využívá při revmatických bolestech a různých zánětech. Z papriky se vyrábějí i různé léčivé přípravky a masážní emulze.
Tento u nás značně rozšířený strom symbolizuje dobu Vánoc, kdy přináší do naších domovů kouzlo a vůni lesa. Jeho živice mají ověřené léčivé účinky na dýchací ústrojí. Mladé výhonky nebo nasekané větvičky můžeme, podobně jako modřín a borovici, použít k inhalaci při nemocech průdušek i jako posilující koupel.
Je to známý jehličnatý strom, který u nás hojně roste, hlavně ve vyšších horských polohách. Z modřínu se získává balzám, který s výhonky nebo nasekanými větvičkami slouží k prů-duškovým inhalacím a bylinkovým koupelím, na různé bolesti pohybových orgánů a k celkovému posílení organismu.
Kůže je vnějším projevem organismu a ve velké míře zrcadlí jeho celkový stav. Kromě mechanických poškození, jako jsou drobná poranění, popáleniny, zapařeniny, puchýře apod., mají kožní problémy většinou vnitřní příčiny, proto je i vnitřně léčíme, především pitím krev čisticích čajů, ale i úpravou stravy. Zevně léčení podporujeme obklady a mastmi.
Na postižená místa uděláme teplý obklad z rozemletého lněného semene povařeného v troše vody, do něhož přidáme nadrobno nakrájenou dušenou cibuli a rozmícháme na kasičku. Směs necháme působit dvě hodiny. Léčbu doplníme pitím čaje ze stejných dílů třezalky a lichořeřišnice.
Obklad uděláme ze 100 g semen pískavice, kterou povaříme s troškou octa na kaši, ještě horkou naneseme na plátno a přikládáme na postižené místo 3-4krát denně na jednu hodinu. Stejně můžeme použít také semeno lnu.
Jeho úkolem je především silně čistit krev. Připravíme ho ze stejných dílů kořene pýru, omanu, natě zemědýmu, přesličky a kopřivy. Tento čaj pijeme 2-3 týdny, ekzémy ošetřujeme i zevně, přikládáme obklady z kůry dubu a natě přesličky.
Yüklə 12,19 Mb. Dostları ilə paylaş:
|