Perforující keratoplastika

3.1.5. Kvalita dárcovské tkáně

Dárcovské rohovky jsou odebírány a skladovány podle evropských norem pro darování, získávání, kontrolu, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk [11].

Pro odběr kadaverózní rohovky jsou dodržena kritéria věková (18 – 75 let), časová (18 – 20 hod. od smrti dárce) a medicínská (vyloučení infekce, vrozené infekce, degenerativních neurologických onemocnění a onemocnění neznámé etiologie, chronická dialýza a připojení na dýchací přístroj déle než 7 dnů, oční choroby, operace oka, drogové závislosti) a jsou provedena laboratorní (serologická) vyšetření přenosných onemocnění (HIV, hepatitida B a další) [11].

Odebírá se i tkáň z čelního laloku mozku, ve které se zjišťuje přítomnost patogenních prionů typických pro Creutzfeldtovu-Jakobovu chorobu, či další prionová onemocnění. Jakýkoliv pozitivní výsledek vyřazuje tkáň z použití pro transplantační účely. Shoda v krevních skupinách mezi dárcem a příjemcem není zapotřebí [33].

Rohovky pro transplantaci se uchovávají ve specializovaných zařízeních – očních nebo multitkáňových bankách. V současnosti pracují v České republice dvě specializované oční banky a několik bank multitkáňových. Rohovky jsou po odběru uchovávány v rezervačním médiu pro krátkodobé (1) nebo dlouhodobé (2) uchovávání:

1. V mediu Optisol-GS, které je určené pro chladovou prezervaci a krátkodobé skladování při teplotě 2-8° C. Hlavním cílem u tohoto hypotermického skladování je snížením teploty zpomalit až zastavit metabolické procesy probíhající v rohovce a dodáním živin zachovat stávající stav co nejdéle. Takto uchovávané rohovky jsou použitelné nejdéle do 10 – 14 dnů po odběru.

2. K dlouhodobému odběru jsou rohovky uchovávány metodou tkáňových kultur při teplotě 31° C po dobu 14 dnů. Maximální doba kultivace je 7 týdnů. Tento typ uchovávání je časově a technicky náročnější. Rohovka se vloží do média s živinami, energeticky bohatými látkami a antibiotiky. Médium je třeba pravidelně obnovovat, před transplantací se musí tkáň přenést do transportního média, ve kterém dochází účinkem osmoticky aktivních látek k odčerpání vody z tkáně a jejímu ztenčení. Provádění mikrobiologického vyšetření média během skladování tkáně minimalizuje použití kontaminované rohovky k transplantaci. Takto uchovávané rohovky umožňují provádění jak plánované, tak akutní keratoplastiky [11,33].

Rohovky se hodnotí makroskopicky, biomikroskopicky (s použitím speciálních mikroskopů pro hodnocení rohovky) a mikroskopicky (světelná mikroskopie).

Rozhodující z hlediska přežívání a funkčnosti rohovkového štěpu je endotel rohovky. Počet buněk endotelu by měl být v připravované rohovce před provedením transplantace minimálně 2000–2300/mm². Nezbytné je, aby buňky endotelu byly živé (vitální). Přítomnost mrtvých buněk se zjišťuje pomocí roztoku trypanové modři o velmi nízké koncentraci, kterým se krátce působí na endotel rohovky. Trypanová modř zůstává v mrtvých buňkách, které lze spočítat a procentuálně vyjádřit. Mezi parametry určujícími kvalitu endotelu patří polymegatismus a pleomorfismus. Polymegatismus vypovídá o rozdílu ve velikosti jednotlivých buněk endotelu. Z hlediska kvality endotelu by měl být tento rozdíl co nejmenší. Pleomorfismus vypovídá o tvaru jednotlivých buněk endotelu. V rohovkách určených pro transplantaci by měla mít alespoň polovina buněk hexagonální tvar. Mikroskopicky je třeba zhodnotit i stroma rohovky; musí být čiré, bez známek patologických procesů či abnormalit [33].