Vážíme si antibiotik?
Metodika 3.1Sběr informací
Yüklə 459,81 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 3.2Charakteristika dotazníku
- 3.2.1Struktura otázek
- 4Výsledky průzkumu a jejich analýza
3Metodika3.1Sběr informacíPro teoretickou část bakalářské práce jsem čerpala informace z odborné literatury uvedené v seznamu použité literatury a pramenů. V průzkumně-výzkumné části jsem sbírala informace pomocí dotazníků. Dotazník je měrný prostředek, pomocí kterého se zkoumají znalosti a názory lidí na vybrané jevy. Je tvořen skupinou připravených otázek, na které respondenti odpovídají písemně. Aby byl dotazník validní, musí být otázky jasné, srozumitelné, jednoznačně formulované a nesmí být sugestivní. Také musí obsahovat jasné pokyny k vyplnění. Položky by měly zjišťovat jen nezbytně nutné údaje. Výhodou je rychlé a ekonomické shromažďování dat od velkého počtu respondentů. Za výhodu považuji také anonymitu, která dovoluje respondentům větší otevřenost. Nevýhodou může být zkreslení odpovědí, protože respondenti odpovídají tak, jak sami sebe vidí nebo jak chtějí být viděni. Kromě nižší vypovídající schopnosti je také nutno počítat s menší návratností. 3.2Charakteristika dotazníkuPřed zahájením vlastního průzkumu jsem nejprve provedla malou pilotní studii. Pět dotazníků jsem rozdala ve svém okolí. Na základě výsledků jsem provedla drobné úpravy ve formulaci otázek. V úvodní části dotazníku jsem se respondentům představila a požádala je o spolupráci. Vysvětlila jsem jim, že dotazník bude sloužit pouze jako podklad pro vypracování mé bakalářské práce. Zdůraznila jsem anonymitu dotazníku a uvedla pokyny pro vyplnění. Také jsem poděkovala za jejich čas a odpovědi. 3.2.1Struktura otázekDotazník obsahuje 18 položek. Největší množství položek je polynomických výběrových, ve kterých respondent označuje jednu odpověď. Dvě položky jsou dichotomické, dvě škálové a jedna polynomická polozavřená. Tyto otázky jsou jednoduché, neodrazují respondenta od vyplnění dotazníku a udržují jeho pozornost. Také se snadno vyhodnocují. Dvě otázky jsou otevřené nestrukturované. Položky tohoto typu jsem použila schválně omezeně, protože nutí respondenty k zamyšlení a podrobnějšímu vyjádření a ochota respondentů na ně odpovídat je nižší. Také se jejich výsledky hůře zpracovávají. V dotazníku zjišťuji znalosti respondentů z oblasti antibiotické léčby. Zajímá mě informovanost o způsobu užívání, nežádoucích účincích a rezistenci bakterií k antibiotikům. Také zjišťuji názory a postoje respondentů k léčbě antibiotiky. V první části dotazníku jsou otázky zjišťující demografické údaje. Navazují kontakt s respondentem a informují nás o pohlaví, věku, vzdělání a zaměstnání respondentů. Následující dvě položky říkají, jak často jsou antibiotika užívána v souboru oslovených osob. K hypotéze č. 1 se vztahují položky č. 14, 15 a 16. K hypotéze č. 2 položky 11
Dotazníky byly určeny pro širokou veřejnost. Celkem jsem jich rozdala 170. Vrátilo se mi 162 dotazníků, z těchto dotazníků jsem ještě 8 vyřadila pro neúplné nebo chybné vyplnění. Větší část jsem s laskavým svolením paní ředitelky rozdala pacientům hospitalizovaným na rehabilitačním oddělení Odborného léčebného ústavu v Jevíčku. Další část jsem rozdala známým. Na oddělení jsem dotazníky distribuovala osobně, zbytek jsem rozeslala e-mailem po internetu. 4Výsledky průzkumu a jejich analýza4.1Rozbor jednotlivých otázekOtázka číslo 1: Jaké je Vaše pohlaví? Tato otázka zjišťuje pohlaví respondentů. Jak ukazuje tabulka 1, na dotazník odpovídalo 67% žen. Předpokládám, že tato výrazná převaha žen je dána vyšším početním zastoupením žen hospitalizovaných na rehabilitačním oddělení a také větší ochotou žen odpovídat na dotazník. Tabulka 1 Pohlaví respondentů
Otázka číslo 2: Uveďte Váš věk. Věk byl v této otázce pro zjednodušení rozdělen do pěti intervalů v rozmezí deseti let, kdy první interval byl do 30ti let a poslední nad 60 let. Důvodem většího zastoupení vyšších věkových ročníků vidím opět ve složení pacientů na Rehabilitačním oddělení. Tabulka 2 Věk respondentů
Otázka číslo 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Cílem této otázky bylo zjistit úroveň vzdělanosti respondentů. Jak ukazuje tabulka 3, vzdělání respondentů je vysoké, pouze 38 % má základní vzdělání nebo nemá maturitu. Zbylých téměř 62 % absolvovalo střední školu s maturitou, vyšší odbornou školu nebo vysokou školu. Tabulka 3 Vzdělání respondentů
Otázka číslo 4: Uveďte, v jaké oblasti pracujete nebo jste dlouhodobě pracoval. Tato polozavřená polynomická otázka zjišťuje profesi respondentů. Respondenti měli na výběr z několika profesí. V tabulce 4 je vidět, že 25 % respondentů pracuje v kanceláři, 20 % ve zdravotnictví a téměř 25 % respondentů se věnuje dělnické práci. Jestliže jim žádné z nabídnutých povolání nevyhovovalo, měli možnost do poslední kolonky vepsat svoji profesi. Této možnosti využilo 25 respondentů. Tabulka 5 ukazuje, jaká povolání uvedli respondenti, jestliže jim nevyhovovala žádná z nabídnutých odpovědí. Tabulka 4 Povolání respondentů
Tabulka 5 Povolání respondentů – jiné
Otázka číslo 5: Užíval jste někdy antibiotika? Tato položka zjišťuje, zda mají respondenti osobní zkušenost s užíváním antibiotik. Jak ukazuje tabulka 5, téměř všichni respondenti antibiotika užívali. Pouze 3 respondenti antibiotika nikdy neužívali a 2 respondenti nevěděli. Tabulka 6 Užívání antibiotik – vlastní zkušenost
Otázka číslo 6 navazuje na předchozí otázku: Pokud jste na předchozí otázku odpověděl ANO, uveďte, jak často antibiotika užíváte. Tato otázka zjišťuje frekvenci užívání antibiotik v daném vzorku respondentů. Jak je vidět v tabulce 7, pouze 10 respondentů uvedlo, že antibiotika užívá častěji, tedy dvakrát či vícekrát za rok. 73 % respondentů uvedlo, že antibiotika užívá jednou za 3 nebo 5 let či méně často. Tabulka 7 Frekvence užívání antibiotik
Otázka číslo 7 Antibiotika jsou léky, které působí na: . Tato položka zjišťuje základní znalost respondentů o vhodné indikaci podání antibiotika. Respondent si mohl vybrat jedno z pěti nabídnutých onemocnění, o kterém si myslel, že antibiotika jsou vhodná k léčbě. Jak ukazuje tabulka 8, pouze necelá polovina respondentů odpověděla správně a vybrala zánět mandlí. 46 % respondentů si myslí, že antibiotika je správné užívat při onemocnění běžnou virózou nebo chřipkou. Pro srovnání ve vzorku respondentů pracujících ve zdravotnictví odpovědělo správně 80 %, ale 20 % by antibiotika užilo na virózu nebo chřipku. Ve vzorku respondentů nepracujících ve zdravotnictví správně odpovědělo necelých 41 %. Tabulka 8 Indikace k léčbě antibiotiky - celkem
Tabulka 9 Indikace k léčbě antibiotiky – zdravotníci
Tabulka 10 Indikace k léčbě antibiotiky – ostatní
Otázka číslo 8 Vyžadujete na lékaři předepsání antibiotika, když Vám není dobře? Na tuto otázku odpovědělo záporně 144 respondentů. Pouze 10 respondentů odpovědělo kladně. Tabulka 11 Vyžádání antibiotik
Otázka číslo 9 Víte, proč se před nasazením antibiotik v některých případech odebírá vzorek na vyšetření? Tato otázka zjišťuje znalosti široké veřejnosti o mikrobiologickém vyšetření. Respondenti vybírali jednu ze čtyř možností. Jak ukazuje tabulka 12, více než 90 % respondentů odpovědělo správně. Tabulka 12 Odběr vzorku na vyšetření
Otázka číslo 10 Informuje Vás lékař o účincích, způsobu užívání a možných nežádoucích účincích předepsaných léků? Tato položka nás informuje, jak jsou respondenti spokojeni s informacemi o léčbě, které dostanou od lékaře. Respondenti vybírali odpovědi na stupnici od 1 do 5, kdy odpověď jedna označuje perfektní poskytnutí informací lékařem a odpověď 5 znamená, že lékař respondenta vůbec neinformuje. Odpovědi na tuto položku mě zaujaly, proto jsem ji rozebrala hlouběji. Jak ukazuje graf 2, spokojenost s informacemi od lékaře závisí i na věku respondentů. 60 % respondentů ve věku 60 let a starších označilo 1 a 2, tedy vysokou spokojenost s informacemi. Naopak respondenti v nejmladší věkové skupině do 30 let označili téměř ve 45 % číslo 4 a 5, tedy velmi malé nebo žádné podání informací lékařem. Pro zajímavost ukazuji i skupinu zdravotníků, kde téměř 20 % respondentů označilo číslo 5, tedy stav, kdy jim lékař neposkytne žádné informace. Tabulka 13 Informace od lékaře - celkem
Tabulka 14 Informace od lékaře - respondenti do 30 let
Tabulka 15 Informace od lékaře – respondenti od 31 do 39 let
Tabulka 16 Informace od lékaře – respondenti od 40 do 49 let
Tabulka 17 Informace od lékaře – respondenti od 50 do 59 let
Tabulka 18 Informace od lékaře – respondenti 60 let a více
Tabulka 19 Informace od lékaře – zdravotníci
Otázka číslo 11 Myslíte si, že antibiotika mají nežádoucí účinky? Odpověď na tuto otázku vybírali respondenti ze čtyř možností. Pouhých 6 respondentů si myslí, že antibiotika nemají žádné vedlejší účinky. Přes 16 % respondentů neví, ale více než 64 % respondentů je přesvědčeno, že nežádoucí účinky antibiotik mohou být i závažné. Tabulka 20 Existence nežádoucích účinků antibiotik
Otázka číslo 12 je otevřená a nestrukturovaná a zjišťuje znalosti respondentů. Je vázaná na předchozí položku. 123 respondentů, kteří uvedli, že antibiotika mají nežádoucí účinky, měli vyjmenovat, jaké znají nežádoucí účinky antibiotik. Celkem 92 respondentů využilo této možnosti a uvedlo jeden nebo více nežádoucích účinků. Tabulka 21 Nežádoucí účinky
Otázka číslo 13 se ptá, co znamená pojem „rezistence mikrobů k antibiotikům“. Respondenti měli vybrat jednu ze tří nabídnutých odpovědí. Jak ukazuje tabulka 22, téměř 63 % respondentů odpovědělo správně a 37 % respondentů vybralo špatnou odpověď. Tabulka 22 Rezistence mikrobů k antibiotikům
Otázka číslo 14 zjišťuje, jaké mají respondenti informace o užívání antibiotik. Tabulka 23 ukazuje, že více než 84 % respondentů ví, jak se mají antibiotika užívat. Tabulka 23 Užívání antibiotik
Otázka číslo 15 zjišťuje, jaký mají respondenti názor na případné zbytečné užívání antibiotik. Graf 4 ukazuje, že největší část respondentů nezávisle na věku vybrala střední možnost, tedy odpověď 3. Odpovědi 4 nebo 5, které říkají, že se antibiotika zbytečně neužívají, označilo jenom 16 % respondentů a žádný respondent ve věkovém rozmezí od 31 do 39 let tyto odpovědi nevybral. Tabulka 24 Zbytečné užívání antibiotik - celkem
Tabulka 25 Zbytečné užívání antibiotik - respondenti do 30 let
Tabulka 26 Zbytečné užívání antibiotik – respondenti od 31 do 39 let
Tabulka 27 Zbytečné užívání antibiotik – respondenti od 40 do 49 let
Tabulka 28 Zbytečné užívání antibiotik – respondenti od 50 do 59 let
Tabulka 29 Zbytečné užívání antibiotik – respondenti 60 let a více
Tabulka 30 Zbytečné užívání antibiotik – zdravotníci
Otázka číslo 16 se ptá, zda respondenti dodržují pokyny lékaře nebo lékárníka, jakým způsobem a jak dlouho mají užívat antibiotika. Více než 70 % respondentů udává, že dodržují přesně pokyny k užívání antibiotik. Pouze necelá 2 % respondentů přestanou užívat antibiotika, jakmile se jim uleví. Tabulka 31 Dodržování pokynů při užívání antibiotik
Otázka číslo 17 zjišťuje, kde respondenti získali informace o účincích, nežádoucích účincích a rezistenci. V této otázce mohli respondenti vybrat několik možností z nabízených odpovědí, popřípadě uvést i jiný zdroj. V kolonce jiný zdroj se objevila škola, praxe, rodina a vlastní zkušenost. Jak ukazuje tabulka 32, nejčastěji respondenti získávají informace z příbalového letáku nebo od lékaře. Tabulka 32 Zdroje informací
Poslední otevřená otázka číslo 18 dává respondentům prostor k vyjádření se k problematice antibiotik. Tuto možnost využilo pouze 6 respondentů. Uvádím jejich celé odpovědi. - je nutné zdůrazňovat, že nespotřebované léky, nejen antibiotika, se mají vracet do lékárny, protože se v domácnostech hromadí velké množství léků, které již nikdo neužívá - antibiotika by se měla vyrábět tak, aby nezatěžovala trávicí systém - nemělo by se doplácet na léky - léky, nejen antibiotika, jsou předepisovány hojně, často a mnohdy zbytečně - antibiotika se ve velkém množství používala v zemědělství, jako růstové stimulátory - někteří lékaři očekávají, že pacienti chtějí antibiotika. Stalo se mi dvakrát, že mi lékař předepsal pro dítě kortikoidy a tvrdil mi, že to jsou antibiotika. Yüklə 459,81 Kb. Dostları ilə paylaş:
|