Co je to krevní tlak?

Sníží se mi krevní tlak pokud zhubnu?

Již samotné snížení hmotnosti pacienta vede ke snížení hodnoty TK (snížení hmotnosti o 1 kg znamená snížení TK o 2 mm Hg). Civilizačními chorobami jsou méně ohroženy osoby s normální hmotností.

Normální hmotnost je tělesná hmotnost přiměřená výšce a věku osoby.
Zákon zachování hmoty a energie platí všeobecně, a tak příčinou nadměrné tělesné hmotnosti je téměř vždy nepoměr mezi příjmem potravy a výdejem energie.
Ke snížení rizika není nutná úplná normalizace hmotnosti, už pokles hmotnosti o 5-10% má pozitivní účinek.
Ke stanovení optimální tělesné hmotnosti většinou používáme Body mass index (BMI, index tělesné hmotnosti). Tento index se vypočítá dle následující rovnice.

Rozlišujeme hmotnostní kategorie normální hmotnost, nadváha, obezita a těžká obezita.

Obézní s BMI nad 27 mají 3x vyšší riziko pro vznik hypertenze, 2,5x vyšší riziko pro vznik infarktu myokardu a 3x vyšší riziko pro vznik cévní mozkové příhody než osoby s normální hmotností.
Další možností, jak hodnotit nadváhu a obezitu a riziko onemocnění srdce a cév, je měření obvodu pasu. Větší obvod pasu znamená vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Osoby s postavou typu „jablko“ (tuk uložený v oblasti pasu) jsou více ohroženy onemocněním srdce a cév než osoby s postavou typu „hruška“ (tuk uložený v oblasti hýždí).

66. Jak mám zdravě zhubnout? Co je to basální metabolismus?

Dieta nikdy sama o sobě nestačí, je nutné snížit příjem a zvýšit výdej energie. Každý má jiný bazální metabolismus (to je množství energie, kterou tělo spotřebuje, i když nic aktivně nedělá) a navíc tento metabolismus s věkem klesá. Proto ve vyšším věku musíme omezit příjem, i když máme pořád stejnou fyzickou aktivitu.

Základní energetický výdej člověka je přibližně:

 Bazální metabolismus  25 kcal/kg (105 kJ/kg)

 Mírná zátěž  30 kcal/kg (125 kJ/kg)

 Střední zátěž  35 kcal/kg (147 kJ/kg)

 Vysoká zátěž  40 kcal/kg (168 kJ/kg)
Základní živiny mají různý obsah energie:

• 
  bílkoviny 17 kJ/1g
  
• 
  tuky 39 kJ/1 g
  
• 
  cukry 17 kJ/1g
  
• 
  akohol 29 kJ/1g
  
• 
  vláknina 6 kJ/1g
  

Tuky
Je jasné, že tuky obsahují nejvíce energie, proto musíme jejich příjem při dietě sledovat. Tuky ale úplně nevysazujeme, spíše přejdeme na „zdravé tuky“.
Objem tuku v potravě by měl být kolem 25- 30% celkového energetického příjmu, z toho 7% nasycených tuků.. Třetinu tuků přijímáme jako skryté tuky, třetinu jako tuky na vaření a třetinu jako pomazánkové tuky.
Tučné červené maso bychom měli nahradit masem rybím, králičím, kuřecím a krůtím bez kůže.
Doporučuje se snížit spotřebu vajec (žloutků), maximálně dvě za týden – počítají se i žloutky použité při přípravě stravy. Příjem cholesterolu nemá překročit 200 mg/den.

Bílkoviny
Bílkoviny obsahují aminokyseliny, z nichž osm je považováno za esenciální (tělo člověka je nedokáže samo vytvořit). Aminokyseliny jsou základním stavebním kamenem pro proteosyntézu- tedy vznik tělu vlastních bílkovin.
Potřeba bílkovin je udávána přibližně na 1g/kg váhy denně, zvyšuje se při vyšších potřebách organismu. Bílkoviny by měly tvořit kolem 15- 20% energetického příjmu a mělo by se jednat o kombinaci živočišných a rostlinných bílkovin

Sacharidy (cukry, uhlovodany).

V dietě musíme použít větší obsah složených (komplexních) sacharidů (celozrnné obiloviny, luštěniny, ovoce i sušené, zelenina čerstvá i mražená).

Sacharidy by měly hradit až 60% energetického příjmu. Příjem sacharidů nemá překračovat denní optimum. Pokud jej překročí, dochází k metabolismu cukrů na tuky, což vede k obezitě a zhoršení rizikových faktorů.

Obecně platí, že je výhoda přijímat složené cukry s nízkým glykemickým indexem. Co je to glykemický index? V posledních letech je studován vzestup hladiny glukózy a inzulínu po jídlech obsahujících škrob (složené sacharidy). Vědci zjistili, že vzestup je různý u různých potravin. Tento rozdíl je označován jako glykemický index. Pro glykemický index platí, že čím je nižší, tím je lepší.



Vitamíny

Vitamíny jsou nedílnou součástí stravy. Rozdělujeme je na rozpustné v tucích (A, D, E, K) a rozpustné ve vodě (skupiny vitamínů B, vitamín C). Jejich nedostatek se projevuje až po delším časovém období, po vyčerpání vnitřních zásob.

Minerály, stopové prvky

• 
  Sodík  jeho hlavní funkcí je udržování vodní rovnováhy, osmotického tlaku a rovnováhy krve. Jeho zdrojem je kuchyňská sůl. Denní potřeba je 810 g. Nesmíme zapomínat na skrytou sůl, která je obsažena v uzeninách, sýrech a solených rybách. Nadbytek sodíku je spojen s výskytem hypertenze a zhoršuje srdeční selhání.
  

• 
  Draslík  jeho hlavní funkcí je udržování osmotického tlaku, je důležitý pro činnost svalů a srdce. Denní potřeba je 2,54 g. Jeho nedostatek vede ke zhoršení svalové činnosti a činnosti srdce, může způsobovat srdeční arytmie.
  

• 
  Vápník  je nezbytnou součástí kostí, snižuje nervosvalovou dráždivost, je důležitý pro funkci srdce a je součástí systému srážení krve. Doporučená denní dávka je určena aktuálním stavem organismu, pro dospělé je kolem 800 mg denně. Nedostatek vápníku se projevuje jako osteoporóza (odvápnění kostí) a dochází ke zvýšené nervosvalové dráždivosti.
  

• 
  Fosfor  je přítomný v kostech a zubech a je rozhodující pro energetický metabolismus těla  je součástí sloučenin, které přenášejí energii. Denní potřeba je odhadována na 1 g denně. Jeho nedostatek se prakticky nevyskytuje.
  

• 
  Hořčík  je přítomen v kostech a je důležitý pro nervosvalovou dráždivost. Jeho denní potřeba je kolem 500 mg. Jeho nedostatek se projevuje tetanickými křečemi, může se projevovat jako bolesti na hrudi, bolesti břicha, křeče v končetinách, pocit arytmií.
  

• 
  Železo- je nezbytné pro správnou tvorbu červených krvinek.
  

• 
  Zinek  je stopový prvek, který je obsažen ve více než 100 enzymech, které se podílí na metabolismu těla. Doporučená dávka je 15 mg. Jeho nedostatek se projevuje špatnou funkcí pohlavních orgánů, poškozením kůže, nehtů a vlasů.
  

• 
  Selen  je stopový prvek, který patří k nejvýznamnějším antioxidantům (látky snižující oxidaci). Doporučená dávka není stanovena.
  

Prebiotika, probiotika, synbiotika

Probiotika jsou potraviny s vysokým obsahem živých bakterií mléčného kvašení, které umožní optimální osazení střeva mikroflorou. Probiotika zvyšují imunitu, snižují výskyt průjmů, snižují hladinu cholesterolu a triglyceridů, mají vliv na mineralizaci kostí (příklad lactobacillus, bifidobacterium..)

Prebiotika jsou nevstřebatelné složky potravy, které podporují příznivě zdravotní stav člověka podporou růstu a aktivity prospěšných bakterií (příklad fruktooligosacharidy, inulin..)

Synbiotika- souhrně probiotika a prebiotika.

Pokud se rozhodneme zdravě zhubnout, je třeba začít a dlouhodobě vydržet. Pokud „zhřešíme“, nesmíme to vzdávat. Pokud to opravdu myslíme vážně, nesmíme pořád mluvit o dietě, ale o úpravě stravovacího režimu, prostě chceme jíst zdravě a chutná nám to!!
Hmotnostní úbytek by měl být maximálně 2-3 kg za měsíc. Vyšší hmotnostní úbytek znamená většinou pouze úbytek vody a při rychlém poklesu dochází často k jojo efektu.
Pravidelná strava by se měla sestávat z 56 porcí denně. Naše tělo má pocit pravidelného příjmu potravy, a proto se nesnaží vše uložit do tukových zásob. Nevynechávat snídani.
Nepoužívat hladovky. Hladovky lze doporučit pouze za dohledu lékaře při hospitalizaci. Lze doporučit jeden odlehčený den v týdnu, kdy například jíme ovoce nebo pijeme ovocné šťávy.
Jíst potraviny s menší energetickou náročností, větším podílem vlákniny. Heslo pět porcí ovoce nebo zeleniny denně!!
Pitný režim. Používáme nízkoenergetické nápoje nejlépe bez obsahu oxidu uhličitého (nesycený). Denně je třeba vypít alespoň 2-3 litry tekutin (podle stavu pacienta, teploty okolí..). Pozor na kolové nápoje, které obsahují velké množství energie, pozor i na ovocné šťávy.

Kognitivně behaviorální přístup (poznání a chování)  je vědecky ověřený psychologický přístup k terapii obezity. Vychází z faktu, že nevhodné pohybové a stravovací návyky jsou naučené a je možné se je odnaučit.

Kluby snižování nadváhy fungují například při zdravotních ústavech (bývalých okresních hygienických stanicích). Skupinky pacientů pod vedením školeného terapeuta probírají motivaci, správné stravovací návyky a pacient je pomocí skupinové terapie stimulován ke správnému hubnutí.
Lekce obsahují odpovědi na otázky proč chce hubnout, zhodnotí, co mu přináší jídlo, jakou má motivaci. Pacient uzavře „smlouvu“ s blízkou osobou, kde určí, kolik chce zhubnout a jakou bude mít odměnu. Vede si pravidelné záznamy  co sní, kolik toho je a hlavně kdy to sní. Pořídí si kalorické tabulky a váhu, která váží s přesností na gramy.
Pacient hodnotí dobu jídla (většinou jíme rychle) a prostředí, kde jí (nemáme jíst u televize a při práci). Nacvičí si relaxaci proti stresu. Postupně se naučí hodnotit kalorickou hodnotu potravin a správné složení a poměr jídel.
Učí se správnému pohybu, který přebytečné kalorie (jouly) spaluje.
Program dále doporučuje chování v „krizových“ situacích  návštěva,

výlet, zbytky jídel, přejídání o samotě, řešení krizových situací jídlem. Je zdůrazněna úloha pozitivního přístupu.

Farmakoterapie
V současné době existují hlavní dvě skupiny léků:

• 
  působení na centrální nervový systém, kde ovlivňují metabolismus a snižují chuť k jídlu (sibutramin)
  
• 
  snížení vstřebávání tuků ze střeva (orlistat)
  

O používání těchto léků se poraďte se svým lékařem.

Informační zdroje
V současné době je mnoho webových zdrojů, které mohou správnými informacemi přispět k úspěšnému hubnutí. Dejte si pozor na informace, které nejsou prověřeny klinickými studiemi (informace jako 100% hubnutí bez omezení, zázračné koktejly, zázračné pilulky.)

67.