Co je to krevní tlak?

Jaké je vybavení k neinvasivnímu měření krevního tlaku?

Fonendoskop (hlava, hadičky, olivy), mikrofon nebo senzor (některé automatické přístroje ho mají zabudovaný v manžetě).
Tonometr. Skládá se z manometru a nafukovacího systému.

• 
  Manometr je buď rtuťový nebo aneroid. Rtuťový manometr je přesnější. Aneroidní manometr musí být správně kalibrován a je náchylnější k mechanickému poškození.Všechny přístroje musí být pravidelně kontrolovány a kalibrovány (ve zdravotnických zařízeních nejméně jednou ročně).
  
• 
  Nafukovací systém se skládá z nafukovacího gumového vaku umístěného v pevné manžetě, nafukovacího balonku a spojovacích hadiček.
  

Automatické přístroje. Tyto přístroje většinou měří tlak na tzv. oscilometrickém principu. Přístroj detekuje oscilace (opakující se pohyb) tepny při vypouštění manžety. Začátek oscilací odpovídá přibližně systolickému tlaku krve a diastolický tlak je vypočítán pomocí přístroje a proto nemusí být stanoven přesně. Přístroje jsou buď poloautomatické (pacient nafukuje a vyfukuje manžetu) nebo automatické (po stisknutí knoflíku přístroj nafukuje a vyfukuje manžetu sám).

28. Jak široká má být manžeta?

Šířka gumového vaku má odpovídat 40% obvodu paže (obvod paže měříme v polovině vzdálenosti mezi vrcholem ramena a loktem). Jeho délka by pak měla být u dospělých 80% a u dětí 100% obvodu paže. Mimo dětských manžet a různých typů dospělých manžet existuje i manžeta pro měření tlaku na dolních končetinách- stehenní manžeta.

Některé manžety jsou vybaveny suchým zipem, který zkvalitňuje její upevnění.

Pokud použijeme nedostatečně širokou manžetu, můžeme změřit vyšší tlak, než je skutečnost. Naopak, pokud použijeme moc širokou manžetu, můžeme změřit nižší tlak, než ve skutečnosti je.

Některé firmy začaly používat u svých přístrojů speciální universální manžety, pro paže velikosti 22-42 cm. Po provedení příslušných zkoušek se zdá, že přesnost použití těchto manžet je vyhovující.

29. Mám při měření tlaku sedět nebo stát a jak?

Měření krevního tlaku provádíme většinou v sedě a po desetiminutovém uklidnění. V místnosti má být klid, pacient sedí uvolněně a má obě dolní končetiny položené na zemi. Paže je podepřena na stole v úrovni srdce.

Při prvním vyšetření lékařem a při používání některých léků je vhodné měřit krevní tlak i ve stoje. U většiny osob ve stoje systolický krevní tlak mírně klesá a diastolický mírně stoupá. Pokud je pokles tlaku vyšší než 10 mm Hg, může to vést u pacientů k potížím (prekolaps, mdloba).

30. Jak moc mám manžetu nafouknout a jak rychle vypouštět?

Dolní okraj manžety umístíme asi 1-2 cm nad loketní jamku, hadičky vedou přes loketní jamku viz obr. č. 3. Manžeta nesmí být umístěna na oděvu. Nafoukneme manžetu na hodnotu vyšší než je očekávaná hodnota systolického tlaku a položíme dva prsty na pažní tepnu, pomalu manžetu vypouštíme až ucítíme pulsaci tepny. Tak zjistíme hodnotu systolického tlaku. Manžetu vypouštíme velmi pomalu asi 2-3 mm sloupce za sekundu. Pak provedeme druhé měření, kdy nafoukneme manžetu na hodnotu o 30 mm Hg vyšší než je zjištěná hodnota systolického tlaku. Postupně manžetu vypouštíme a pomocí fonendoskopu zjistíme přesný systolický a diastolický tlak.

31. Kam se správně pokládá fonendoskop? Kdy odečítáme systolický a kdy diastolický tlak?

Fonendoskop pokládáme do loketní jamky a posloucháme, kdy se objeví první zvuky (poslouchání= auskultace). Systolický tlak odečítáme v době první fáze Korotkovových ozev, to je když ozvy uslyšíme a diastolický tlak většinou v době, kdy ozvy zmizí (V. fáze Korotkovových ozev). Tato metoda se jmenuje auskultační.

32. Na které končetině se krevní tlak měří? Říká se, že na té blíž srdci?

Při prvním měření měříme tlak krve na obou horních končetinách. Mezi pažemi může být rozdíl až 10 mm Hg. Pokud je rozdíl větší, je nutno pátrat po příčině tohoto stavu. Následně měříme tlak na paži, kde jsme naměřili vyšší tlak. Pokud jsou hodnoty na obou pažích stejné, pak je na nás, kterou paži si vybereme.

33. Jak přesně mám krevní tlak měřit? Mám měření několikrát opakovat?Jaké jsou nejčastější chyby při měření?

Hodnoty krevního tlaku by se měly měřit s přesností na 2 mm Hg. Doporučuje se i opakované měření při jednom sezení a jako výsledek uvádět průměr z opakovaného měření. Domácí TK by v klidu neměl přesahovat 135/85 mm Hg (průměr z měření).

• 
  Na počátku léčby je doporučeno měřit si tlak dvakrát denně (ráno a večer) po dobu jednoho týdne.
  
• 
  Během léčby je doporučeno měřit TK v době před užitím léku.
  
• 
  Pokud je léčba úspěšná a krevní tlak je dobře kontrolován, pak je doporučeno měřit TK 1x týdně.
  
• 
  Pokud dochází ke změně léčby je vhodné měřit TK dva týdny a stanovit průměr tlaků.
  

34. Co když je mi dobře a naměřil jsem si nízký nebo moc vysoký tlak?

To je častá otázka. Pokud je pacient bez potíží, je třeba měření několikrát opakovat a jako výslednou hodnotu uvádět průměr z měření. Pokud opravdu hodnoty jsou významně mimo normu a pacient je bez potíží, je třeba následující den navštívit ošetřujícího lékaře a vzít sebou domácí tonometr. Lékař ověří, zda hodnoty krevního tlaku jsou skutečně mimo normu a zkontroluje přesnost domácího přístroje.

35. Je vhodný domácí tonometr? Sousedka mi říkala, že je měření stejně nepřesné..

Všem pacientům doporučujeme zakoupení domácího (automatického oscilometrického) tonometru a pravidelnou kontrolu TK. Výhodný je i záznam měření. Pokud dochází ke změně terapie, lékař doporučí četnost měření. Používání domácího měření zvyšuje ochotu pacienta užívat léky a je jednoznačně doporučeno u pacientů s obtížně ovlivnitelnou hypertenzí.

Další výhodou je změření většího počtu osob v rodině, stává se často, že se domácím měřením odhalí dosud neléčená hypertenze.

K měření doporučujeme přístroje chválené Evropskou společností pro hypertenzi, například tonometry firmy Omron.

Přístroj používejte podle návodu.

Automatické přístroje mohou být opravdu méně přesné než klasický tonometr. Proto se doporučuje nejméně jednou za rok přístroj kalibrovat.

36.