Jsou vhodné zápěstní tonometry?
Zápěstní tonometry, stejně jako přístroje, které měří krevní tlak na prstech, mohou být značně nepřesné, a proto nejsou k běžnému užívání příliš doporučovány.
Kvalitní zápěstní tonometry patří pak již do vyšší cenové kategorie.
Jak si tedy mám vybrat správně tonometr?
V současné době je na trhu mnoho různých přístrojů, ale ne všechny odpovídají požadavkům současné vědy.
Při výběru správného tonometru je třeba dodržet několik zásad:
-
Nejpřesnější je měření klasickým rtuťovým nebo aneroidním tonometrem. Toto měření ale vyžaduje spolupráci druhého člověka a úvodní zácvik na měření.
-
Automatické nebo poloautomatické přístroje doporučované odbornými společnostmi měří přesně, mají jednoduchou obsluhu a nejsou nijak cenově náročné. Vyžadují pravidelnou kalibraci.
-
Důležitá je velikost displeje- velké a čitelné číslice ocení hlavně starší pacienti.
-
Vyberte si správnou manžetu. Některé automatické přístroje nabízí jako novinku speciální universální manžetu, vhodnou na normální i silnou paži.
-
Pokud máte pochybnosti o změřených hodnotách TK automatickým oscilometrickým tonometrem, můžete si je zkontrolovat pomocí rtuťového tonometru. Oba tonometry propojíte tzv. Y spojkou do jednoho vzduchového systému. Tím dosáhnete, že vyhodnocení TK – auskultační (poslechové) i oscilometrické probíhá současně t.j. u totožných pulsů. Nafukování manžety provádí automatický tonometr (použijeme manžetu pro tento tonometr) viz obr. č. 8. Hodnoty TK získané z auskultačního měření porovnáme s výsledky automatického měření oscilometrického tonometru.
-
Některé nové přístroje mají speciální funkce, které zpřesňují měření. Jedná se například o úpravu měření u osob s arytmiemi, úpravu měření u osob s kolísavým krevním tlakem, vyhodnocení nevhodného pohybu při měření nebo vyhodnocení vašich parametrů ve vztahu k doporučeným cílovým hodnotám. Použitím těchto technických vylepšení se zkvalitní a zpřesní měření. Cena takto vybavených přístrojů je jen minimálně vyšší než u klasických přístrojů.
-
Rozvoj počítačových technologií umožnil připojení některých přístrojů k Vašemu PC a vyhodnocování naměřených hodnot, sestavování grafů a hodnocení průměrů z měření. Pokud jste technický fanda, neváhejte tuto možnost využít.
-
Nemá cenu šetřit při nákupu přístroje, pamatujte, že přístroj kupujete pro celou rodinu a na dlouhou dobu.
-
Při nákupu přístroje se poraďte s lékařem, použijte dostupnou literaturu nebo vyhledejte informace na webových stránkách. Dopředu se informujte o možnostech přístroje, cenách a případných zákaznických akcích (sleva na přístroj, dárek k přístroji..).
Jaká vyšetření mi lékař provede při stanovení diagnózy hypertenze?
Mezi základní vyšetření patří odebrání anamnézy (anamnéza je česky získávání údajů o zdravotním stavu pacientů). Správně odebraná (zjištěná) anamnéza může vést ke správnému stanovení diagnózy ve více než 50 % případů.
Dále lékař provede fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku. Krevní tlak změří na obou horních končetinách vsedě a ve stoje.
Následuje EKG vyšetření, vyšetření krve (minerály, kreatinin, glykémie, tuky) a vyšetření moči. U některých pacientů je vhodné provedení echokardiografie (vyšetření srdce ultrazvukem), ultrazvukové vyšetření cév, RTG srdce a plic a oční pozadí. U pacientů s podezřením na sekundární příčinu vysokého krevního tlaku se provádí speciální vyšetření.
Pravidelné kontroly u stabilních pacientů se provádí jednou za 3-6 měsíců. Pokud je potřeba upravit léčbu, pak se termíny kontrol zkracují.
Co je to tlakový Holter a jak se hodnotí?
Tlakový Holter je 24 hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku. Provádí se pomocí automatického přístroje, který pacient nosí 24 hodin. Na přístroji je nastaven počet a frekvence měření. Naměřené hodnoty se ukládají do paměti přístroje. Po měření přístroj vyhodnotí průměrné hodnoty krevního tlaku (ve dne, v noci, za celou dobu monitorace) a vyhotoví grafy, kde srovnává pacientovy hodnoty s doporučenými hodnotami. V noci by měl poklesnout krevní tlak na 115/65 mm Hg a neměl by být vyšší než 125/75 mm Hg. Přes den by průměr TK neměl být vyšší než 135/85 mm Hg..
Tlakový Holter se používá u pacientů s podezřením na syndrom bílého pláště, u pacientů s těžkou hypertenzí, u podezření na noční hypertenzi a při ověření účinku léčby.
Jaké hodnoty tlaku mám dosáhnout při zátěžovém vyšetření?
U osob s normálním TK při zátěži stoupá systolický tlak a diastolický mírně klesá. U pacientů s hypertenzí pak systolický tlak stoupá, diastolický se nemění nebo naopak mírně stoupá. Jako normální hodnota TK po zátěži u zdravých osob je udáván TK <200/100 (20-50 let) a TK <200/105 (nad 50 let). Hodnocení reakce krevního tlaku na zátěž je důležitá pro odhad vzniku komplikací u pacientů s hypertenzí. Někdy se tento test používá i pro diagnózu hypertenze.
Má hypertenze vliv na velikost a funkci srdce?
Pokud má pacient hypertenzi delší dobu, srdce na to reaguje tím, že stěny levé srdeční komory zbytňují (hypertrofují). Na vznik zbytnění má vliv nejen tlaková zátěž, ale i dědičnost, hormony, přívod soli, vyšší příjem alkoholu a další faktory. Dále se u pacientů s hypertenzí může zhoršovat relaxace levé komory srdeční (její plnění). Výskyt zbytnění levé komory je velmi nepříznivým příznakem, protože jeho přítomnost zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění, výskyt srdečních arytmií a podporuje vznik nedokrevnosti srdečního svalu. Správná léčba hypertenze vede k ústupu hypertrofie a ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.
Dostları ilə paylaş: |
