Masarykova univerzita



Yüklə 0.51 Mb.
səhifə3/11
tarix28.04.2017
ölçüsü0.51 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

7.Účinky bojových chemických látek



    1. Yperit

Do organismu proniká všemi možnými cestami vstupu – kůží, dýchacími orgány, očními spojivkami i zažívacím ústrojím. Střední smrtelná koncentrace sulfidického yperitu činí inhalačně LCt50: 1,5 g.min.m-3. První klinické příznaky otravy yperitem se projevují obvykle za 4-6 hodin po zasažení organismu. Celková doba latence (skryté působení bojové chemické látky) značně závisí na obdržené dávce. Yperit vykazuje značný kumulativní účinek a má mnohostranný účinek na organismus [2].


Celkovými příznaky zasažení organismu sulfidickým yperitem jsou ztráta zájmu o okolí, depresivní stavy, bolesti hlavy, slabost, nechuť k jídlu, zvýšení teploty, kolísavý krevní tlak i tep a křeče [1]. Postihuje tkáně, pokožku, oči, dýchací orgány a zažívací ústrojí. Nejcitlivějším orgánem jsou oči, které poškozují yperitové páry již v koncentracích, které nejsou schopny vyvolat vážná zdravotní poškození dýchacích orgánů a kůže. Po zasažení očí yperitem dochází k otoku očních víček, zánětu spojivek a zvýšené světloplachosti. Zasažení dýchacích orgánů parami destilovaného yperitu ve vyšších koncentracích se projevuje podrážděním v nose, v hrdle, dostavují se horečnaté stavy, ztížené dýchání, pocení, silné kašlání a celková ochablost organismu [2].

Nejčastěji dochází k poškození nechráněného povrchu lidského těla účinkem par a aerosolů kapalného destilovaného yperitu. Zasažení kůže není zpočátku doprovázeno žádnými bolestivými příznaky, rozvoj klinických příznaků pokračuje velmi pomalu. Zasažená pokožka se projevuje lokálním zčervenáním, pocitem svědění, vytváření drobných puchýřků se sklonem k výpotku, vytváření strupů a krevních výronů pod kůží [2].

Hojení je velmi zdlouhavé a náročné. Po zasažení je proto potřebné poskytnout první pomoc a dekontaminaci okamžitě (v průběhu minut), aby se zabránilo většímu poškození tkaniv. Zpuchýřující látky totiž působí ihned – ještě v průběhu latentního stádia. Jakmile jsou viditelné příznaky otravy, zasažená tkaniva jsou už nenávratně poškozená. Tyto příznaky jsou doprovázeny celkovou ochablostí organismu, nechutenstvím a rychlým ubýváním tělesné hmotnosti. Častým projevem zasažení yperitem mohou být svalové křeče vrcholící paralýzou končetin [8].

Poškození zažívacích orgánů se projevuje po požití vody nebo potravy zamořené yperitem. Příznaky otravy se objevují po krátké době prudkými bolestmi v břiše, zvracením, nevolností, průjmem, celkovou ochablostí a svalovými křečemi. Absorpce vlhkou kůží probíhá daleko rychleji než za sucha. Za vlhkého počasí lze poškození lidského organismu dosáhnout i při podstatně nižších koncentracích yperitu. Rychlost pronikání yperitu do organismu roste s teplotou. Poškozený organismus je velmi citlivý k sekundárním infekcím [2].



Účinky, které jsou spojovány s expozicí yperitu u lidí nebo zvířat, jsou oční a kožní poranění, podráždění dýchacích cest, reprodukční a vývojové toxicita, gastrointestinální účinky, hormonální změny, hematologické a lymforetikulární účinky a rakovina [6].
    1. Sarin a Soman


Sarin a Soman jsou velmi prudké jedy, které po vstupu do organismu nezanechávají žádné stopy, ale zároveň způsobují ochrnutí centrální nervové soustavy. Podle cesty vstupu těchto látek do organismu lze předpokládat, za jakou dobu začnou tyto látky účinkovat. Cesta má také vliv na rozsah, druh a pořadí příznaků. Obecně platí, že intoxikace proběhne rychleji, pokud látka vstoupí do organismu respirací. To proto, že plíce obsahují mnoho cév a tyto inhalované látky tedy mohou rychle difundovat do krevního oběhu a tak se dostat k cílovému orgánu. Intoxikace kůží je pomalejší. Sarin a Soman jsou dobře rozpustné v tucích a proto mohou proniknout vnějšími vrstvami kůže. Ale nějakou dobu jim trvá, než se dostanou ke krevním cestám. Toxický efekt je způsoben vazbou této látky na enzym acetylcholinesterázu a následnou inhibicí tohoto enzymu [8, 10, 11].

8.Použití BCHL ve válečných konfliktech


Celkem bylo v období 1. Světové války zasaženo skoro 1 300 000 vojáků chemickými zbraněmi, z toho 92 000 zasažených vojáků zemřelo. V období 1. světové války použily chemické zbraně všechny významné válčící strany: Německo, Rakousko-Uhersko, Rusko, Francie, Anglie a Spojené státy americké. Nasazení chemických zbraní bylo značné v době Vietnamské války (1961-1973). V té době použily americké vojenské jednotky tuny jedovatých látek za různým účelem, ale i dráždivé bojové chemické látky, například látku [(2-chlorfenyl)methylen]propandinitril (CS), dibenz[b,f][1,4]oxazepin (CR) a 2-chlor-1-fenylethanon (CN). Negativní následky působení chemických zbraní jsou patrné v dané oblasti do současné doby a jsou předmětem mnohých odborných studií[2]. Dalším příkladem značného nasazení chemických zbraní může být irácko-íránská válka (1980-1988), kde byly nasazeny chemické zbraně pravděpodobně pouze jednostranně ze strany Iráku. Použity byly tabun, sarin, cyklosarin, yperit, kyanovodík a další bojové chemické látky. V březnu 1988 irácké letectvo napadlo chemickými zbraněmi kurdské město Halabža pravděpodobně sarinem a yperitem. Útok způsobil 5 000 lidských obětí, výhradně civilistů. Další masové použití chemických zbraní bylo Japonskem proti Číně (1937-1945). Japonci používali bojové chemické látky ve formě dělostřeleckých granátů, leteckých pum a jedovatých svíček. Jako bojové chemické látky používali yperit, lewisit, fosgen, difosgen, kyanovodík, chloracetofenon, difenylchlorarsin, difenylkyanarsin a chlorpikrin [2].


9.Objem výroby, použití a zásob BCHL


Bojové chemické látky jsou toxické chemikálie, které jsou kontrolovány úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění a použití chemických zbraní a jejich destrukce, běžně označované jako Úmluva o chemických bojových zbraních, nebo CWC. CWC byla připravena k podpisu v roce 1993 a tato úmluva vešla v platnost dne 29. dubna 1997. Tato mezinárodní úmluva je považována za nejlépe připravenou odzbrojovací dohodu za poslední desetiletí. Více než 175 států ratifikovalo a souhlasilo, že nebudou vyvíjet, produkovat, skladovat, převážet nebo používat chemické zbraně a dohodli se na zničení jejich vlastních zásob chemických zbraní i výrobního zařízení. Do CWC bylo zařazeno i přísné sledování a dodržování režimu zahrnujícího i inspekce, aby mohla být úmluva ověřitelná. Organizace pro zákaz chemických zbraní, tzv. OPCW (Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons) sídlící v Haagu má zodpovědnost za realizaci smlouvy. Rutinní OPCW kontroly proběhly na deklarovaných místech, včetně bývalých výrobních, skladovacích a destrukčních míst pro chemické zbraně [2, 5].
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2016
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə