Obecně jídlo dělíme do 5 kategorií: Uhlohydráty, bílkoviny, tuky, minerály a vitaminy. Těm ale každý říká jinak a I jinak si je vykládá


Klíčem k dobrému pocitu a energii je strava bohatá na živiny a chudá na aditiva. Autorka původní britské verze tv pořadu “jsme to co jíme” dr. McKeithová radí svým klientům lapidárně takto



Yüklə 1,59 Mb.
səhifə21/31
tarix07.01.2017
ölçüsü1,59 Mb.
#4526
1   ...   17   18   19   20   21   22   23   24   ...   31

Klíčem k dobrému pocitu a energii je strava bohatá na živiny a chudá na aditiva. Autorka původní britské verze tv pořadu “jsme to co jíme” dr. McKeithová radí svým klientům lapidárně takto:

  • Maso: nejméně “škodlivé” jsou organický krocan bez kůže, jehněcí a kuřecí, králičí a rybí. Nejhorší je hovězí, všechny typy vepřového, párky, klobásy, “lančmít”, uzené, nakládané a průmyslově zpracované maso, nasolené hovězí, husí, kachní žebírka, masové omáčky a vnitřnosti. Maso drůběž I ryby z velkochovů jsou nadopovány hormony a antibiotiky, které vám mohou porušit rovnováhu hormonů, imunitu a zažívací systém.

  • Obiloviny: vybírejte všechny celozrnné obilniny a výrobky z nich, nekupujte výrobky z bílé mouky, bílou rýži a bílé těstoviny. Celá obilná zrna nemají konzervanty ani aditiva a poskytují soustavnou energii a obsahují vlákninu nutnou pro trávení.

  • Ořechy: čerstvé a syrové jsou dobrým zdrojem bílkovin a transmastných kyselin a nenasycených tuků. Ne solené a pražené.



  • Oleje: jakékoli zastudena lisované ano, ne hydrogenované margariny, rafinované průmyslové oleje, pečivové prášky a ztužené tuky. Nasycené tuky obsahují látky, které způsobují ucpávání cév a záněty a podněcují zvyšování hladiny cholesterolu plus mají v sobě škodlivá aditiva.

    • Oleje: jakékoli zastudena lisované ano, ne hydrogenované margariny, rafinované průmyslové oleje, pečivové prášky a ztužené tuky. Nasycené tuky obsahují látky, které způsobují ucpávání cév a záněty a podněcují zvyšování hladiny cholesterolu plus mají v sobě škodlivá aditiva.

    • Sladkosti: dobrý je ječmenný nebo rýžový sirup, čerstvý med, čistý javorový sirup nebo nesířená melasa. Škodlivé jsou bílý, hnědý nebo třtinový cukr, kukuřičné sirupy, čokoláda, cukrovinky, sirupy kromě javorového a všechny náhražky za cukr, džemy a želé s cukrem. Ty nemají žádnou výživnou hodnotu a jsou nabity kaloriemi, chemikáliemi, barvivy a konzervanty.

    • Zelenina: dobrá je jakákoli syrová, čerstvá nebo čerstvě zmražená a ještě lepší organická. Špatná je konzervovaná nebo mražená se solí nebo přidanými látkami. Sůl způsobuje zadržování vody v těle a můze zvyšovat krevní tlak.

    • Ovoce: stejně jako zelenina nejlépe čerstvé nebo sušené, ne mražené nebo kompoty. Ovoce a zelenina obsahují 90% vody, která je pro zdraví nezbytná.



    Mléko a mléčné výrobky: pasterované a homogenizované mléko zrácí až 75 % živin. Měkké sýry , zmrzlina a uměle barvené sýry obsahují nasycené tuky barviva a konzervanty. Nejlepší jsou tvarohy, neslazené jogurty, kozí mléko a sýry, podmáslí a čerstvé rýžové a sojové nápoje.

    • Mléko a mléčné výrobky: pasterované a homogenizované mléko zrácí až 75 % živin. Měkké sýry , zmrzlina a uměle barvené sýry obsahují nasycené tuky barviva a konzervanty. Nejlepší jsou tvarohy, neslazené jogurty, kozí mléko a sýry, podmáslí a čerstvé rýžové a sojové nápoje.

    • Vejce: nejlépe od slepic s volným výběhem a na podestýlce, biovejce neobsahují hormony a antibiotika. Nejlepší úprava jsou vařená, smažená a volská oka mají moc nasycených tuků

    • Nápoje: tělo se skládá ze 2/3 z vody a voda je také základem všech tělních funkcí. Dobře mu dělají hlavně bylinkové čaje, čerstvé (nejlépe bio) ovocné a zeleninové štávy, obilné nápoje, minerální nebo destilovanou voda.



    Bez ohledu na to kdo nakonec dodá vajíčka, mléko, maso… jediné co lidské tělo v bílkovinách opravdu hledá a potřebuje, jsou vysoce kvalifikované aminokyseliny, aby si z nich samo dokázalo vytvořit potřebnou bílkovinu (podobně je tomu I s uhlohydráty z nichž si tělo přetváří sacharidy a trans - mastnými kyselinami metabolizované na původní kyseliny).

    • Bez ohledu na to kdo nakonec dodá vajíčka, mléko, maso… jediné co lidské tělo v bílkovinách opravdu hledá a potřebuje, jsou vysoce kvalifikované aminokyseliny, aby si z nich samo dokázalo vytvořit potřebnou bílkovinu (podobně je tomu I s uhlohydráty z nichž si tělo přetváří sacharidy a trans - mastnými kyselinami metabolizované na původní kyseliny).

    • Zkusíme úhel pohledu na nákup přes optiku aminokyselin (stavebních prvků bílkovin, z kterých je 23 a které všechny lidské tělo potřebuje)

    • Jsou složeny ze 4 základních prvků - uhlíku (většinou největší podíl tak jako na planetě, proto vydechujeme CO2), vodíku, kyslíku (druhý největší) a dusíku. Dvě z nich obsahují atomy síry (cystin) a dvě jod (thyroxin). V podstatě čtyři základní prvky a jejich kombinace stačí k výstavbě našeho těla.

    • Alanin - 40% uhlík, 8% vodík, 36% kyslík a 16% dusík. Molekulární váha asi 89. Má co dočinění se zdravou kůží, pokožkou a zdravými vlasy, je důležitý pro správnou činnost nadledvinek. Je obsažen v: vojtěška, mandle, avokádo, olivy, smetana, karotka, celer, pampeliška, salát, řeřicha, jablka, merunky, hrozny, pomeranče, jahody a rajčata

    • Arginin - 41% uhlík, 8% vodík, 18,5 kyslík a 32% dusík. Váha 174. Důležitý pro chrupavky, tkáně a kosti. Udržuje pod kontrolou degeneraci buněk, chrání tkáně před tvorbou vředů a rakoviny. Je obsažen v: vojtěška, zelená zelenina, karotka, tykev, okurky, celer, porek, ředkvička, syrové brambory, pastinak



    Cystin (30% uhlíku, 5% vodíku, 26,5% kyslíku, 11,5% dusíku a 27% síry. Váha 240.

    • Cystin (30% uhlíku, 5% vodíku, 26,5% kyslíku, 11,5% dusíku a 27% síry. Váha 240.

    • Důležitá substance při tvorbě červených krvinek, udržuje tkáně zdravé a odolné proti jedům a infekcím. Pramenem cystinu jsou: vojtěška, karotka, řepa, zelí, květák, pažitka, cibule, česnek, křen, růžičková kapusta, jablka, rybíz, ananas, maliny, paraořechy, lískové ořechy.

    • Tady už nemá cenu pokračovat. Ve všech 20 dalších aminokyselinách se prvky začínají opakovat. Pokud k vyjmenovaným surovinám přidáme: mořské řasy, zelené fazole, růžičkovou kapustu, petržel, špenát, papayu, fíky, maliny, borůvky, grapefruit, meloun, řepu, kokosový ořech, olivy, paraořechy, hrozinky, hrozny, ananas a slunečnicová semena, tvaroh máme ve skladu všechny nutné stavební prvky (bílkoviny) nutné k fungování lidského těla. Opět netřeba dodávat, že za předpokladu, že budou čerstvé, nepodtržené tedy lokální a nehnojené, nezpracované .


    • Yüklə 1,59 Mb.

      Dostları ilə paylaş:
    1   ...   17   18   19   20   21   22   23   24   ...   31




    Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
    rəhbərliyinə müraciət

    gir | qeydiyyatdan keç
        Ana səhifə


    yükləyin