Ničení proteinů tepelnou úpravou není jen plýtvání, ale také to nutí člověka zvyšovat jejich příjem, aby z nich získal potřebné aminokyseliny. To je velmi riskantní, protože vysoká konzumace proteinů způsobuje předčasné stárnutí a vznik mnoha degenerativních chorob, nadváhu, problémy s oběhovým aparátem.
Enzym vyjadřuje proudění života v našem těle. Působí při veškerých trávicích a stavebních chemických reakcích v těla jako katalyzátory. Jsou to také proteiny (bílkoviny, aminokyseliny). Proto jim také hrozí nebezpečí zničení nebo znehodnocení při působení tepla.
Enzym vyjadřuje proudění života v našem těle. Působí při veškerých trávicích a stavebních chemických reakcích v těla jako katalyzátory. Jsou to také proteiny (bílkoviny, aminokyseliny). Proto jim také hrozí nebezpečí zničení nebo znehodnocení při působení tepla.
Je dokázáno, že proteiny ve vařeném mléce, drůbeži či vejcích se chemicky spojují s důležitými minerály a způsobují, že je tělo nedokáže zpracovat.
Mléko obsahuje skupiny enzymů zvaných fosfáty, které se specializují na rozkládání sloučenin obsahujících fosfor. Při pasterizaci mléka se ničí, což má za následek, že většina vápníku obsažená v mléce se stává nerozpustnou a pro tělo nestravitelnou.
Tuky jsou mazadla pro naše klouby, kosti. Jsou to také akumulátory naší energie. Přestože konzumujeme větší objem mastného jídla než naši předkové, výzkumy potvrdily, že mnoho lidí trpí nedostatkem mastných kyselin.
Tuky jsou mazadla pro naše klouby, kosti. Jsou to také akumulátory naší energie. Přestože konzumujeme větší objem mastného jídla než naši předkové, výzkumy potvrdily, že mnoho lidí trpí nedostatkem mastných kyselin.
Zatímco nenasycené tuky (jako kukuřičný, saflorový, sojový nebo margarin) jsou pro zdraví a život nezbytné, zahříváním se stávají potenciálně jedovatými a I karcinogenními.
V tepelných procesech používaných při výrobě margarinu, oleje na smažení a mnoha praktických směsí a polotovarů výrobci mění cenné cis-mastné kyseliny, které tělo potřebuje a využívá, na trans-mastné kyseliny pro tělo nepoužitelné.
Vysoce aktivní molekuly v těle jsou nestálé. Mají tedy silnou tendenci ztrácet elektrony a také přebírat elektrony od jiných molekul (chemik by řekl, že mají vysoké redukčně oxidační potenciály). Tyto molekuly nám v těle pomáhají buněčnému dýchání.
Vitamin C má tuto vlastnost, ale stejně tak ji má mnoho molekul dalších vitaminů, proteinů, enzymů, tuku, minerálů a neznámách faktorů v syrové stravě. Povzbuzují lenivější molekuly k činnosti, podněcují je k intenzivnější energetické výměně.
Optimální rychlost přenosu elektronů se nemusí vyskytovat v proteinech zbavených přírodních vlastností, protože jejich molekulární forma je změněná.
Hnilobné bakterie vyžadují k růstu prostředí o nízkém redukčně oxidačním potenciálu.
Co je a co není vhodné jídlo pro člověka je nekonečný seznam témat okruhů a názorů. Začátek klubíčka učení o výživě jako léku a léku jako výživě lze nalézt ve strarém Egyptě, v tradičních indických védských učení, u Hippokrata, ve středověkých klášterech.
Co je a co není vhodné jídlo pro člověka je nekonečný seznam témat okruhů a názorů. Začátek klubíčka učení o výživě jako léku a léku jako výživě lze nalézt ve strarém Egyptě, v tradičních indických védských učení, u Hippokrata, ve středověkých klášterech.
Pro náš příklad se začínají citovat výzkumy z počátku 30. let minulého století, kdy dr. Walker během pobytu na francouzské farmě sledoval selku jak ručně mele na mlýnku na maso mrkev, vzal gázu a vymačkal z ní první litr štávy. V téže době byl slavný Albert Schweitzer a jeho žena vyléčeni na klinice Maxe Gersona syrovou zeleninou a ovocem. On z těžké cukrovky a jeho žena z plicní tuberkulozy.
Na tuto červenou nitku se postupně navazovala znovuobjevená stará učení ayurvédy, moderní makrobiotika, závěry výživových výzkumů různých etnických tradic, moderní výzkumy účinků vitaminů a minerálů, a pokračují přes další další objevy nových složek potravin a zákonitostí fungování metabolismu lidského těla.
Z těchto kořenů vyrůstají základní dnes známé dietické směry jako je “oficiální” “vyvážená” proteinová strava, uhlohydrátové diety, dělená strava, strava podle krevních skupin, různé tipy diet zdravotních či estetických, vegetariánství, veganství, fruktovegetariánství, ayurvédská strava, makrobiotika, pránaismus atd. Každá z nich má své zaryté přívržence I odpůrce a nejen mezi nimi vládne boj o to co je a co není pro lidské tělo smrtelným nebezpečím.
Stále mluvíme o pitném režimu, o nutnosti vypít až 3 litry tekutin denně, nejlépe čistou vodu. Ale neuvědomujeme si, že tělo potřebuje dostávat vlhkost přímo ze vzduchu. Především v zimě vysedáváme v prostorách s vlhkostí I pod 30%, které odborníci považují za kritické. Abychom navhlčili větší místnost na doporučovaných 50%, potřebujeme ne keramickou nádobu na radiátorech, ale kýble vody na vařiči.
Stále mluvíme o pitném režimu, o nutnosti vypít až 3 litry tekutin denně, nejlépe čistou vodu. Ale neuvědomujeme si, že tělo potřebuje dostávat vlhkost přímo ze vzduchu. Především v zimě vysedáváme v prostorách s vlhkostí I pod 30%, které odborníci považují za kritické. Abychom navhlčili větší místnost na doporučovaných 50%, potřebujeme ne keramickou nádobu na radiátorech, ale kýble vody na vařiči.
Na druhé straně se vám při prohlížení webu dostanou do rukou studie, které dokládají že oblasti, v kterých se lidé na planetě dožívají nejvyššího věku jsou extrémně studené a vlhké.
