Obecně jídlo dělíme do 5 kategorií: Uhlohydráty, bílkoviny, tuky, minerály a vitaminy. Těm ale každý říká jinak a I jinak si je vykládá



Yüklə 1,59 Mb.
səhifə9/31
tarix07.01.2017
ölçüsü1,59 Mb.
#4526
1   ...   5   6   7   8   9   10   11   12   ...   31

V každé bunce je jádro, které obsahuje chromozomy a ty obsahují geny. V nich je životní kod - DNK - kyselina dezoxyribonukleová. Kdybychom vzali kyselinu ze všech 75 bilionů buněk, vešla by se do malé kostky ledu. Pokud bychom jich však rozložili vedle sebe, 400 x by sahala od Země ke Slunci a zpět - 130 milionů kilometrů.

  • V každé lidské bunce se odehrává více chemických reakcí, než ve všech chemických továrnách světa dohromady.



    • Zdraví a zdatnost do velké míry závisí na kvalitě a rozmanitosti živin, keré přijímáme. Bez nich bychom nemohli budovat a udržovat složitý stroj lidského organismu, provádět chemické transformace, na kterých závisí náš život.

    • Lidské tělo tvoří a reaguje v něm 50 000 až 100 000 různých chemikálií. Nutriční věda dosud izolovala a identifikovala asi 17 vitaminů a kofaktorů, 24 minerálů a 8 až 10 aminokyselin považovaných za základní faktory zdraví a reprodučkní schopnosti lidského těla.

    • Základní živiny ve svých činnostech ani zdaleka nejsou izolované, jsou synergické vzájemně se potřebují. Pouze společným úsilím mohou uskutečnovat složité rutinní úkoly, které umoznují fungování našich těl.



    Zdraví - vlastně život sám - závisí na neustálé vzájemné výměně chemických látek a energie mezi krevním řečištěm a bunkami. Ta probíhá přes dvě tenké membrány malým “intersticiálním” prostorem. Dochází k ní díky schopnosti buněk a kapilár přitahovat látky, které potřebují a odmítat či odpuzovat vše škodlivé a nepotřebné.

    • Zdraví - vlastně život sám - závisí na neustálé vzájemné výměně chemických látek a energie mezi krevním řečištěm a bunkami. Ta probíhá přes dvě tenké membrány malým “intersticiálním” prostorem. Dochází k ní díky schopnosti buněk a kapilár přitahovat látky, které potřebují a odmítat či odpuzovat vše škodlivé a nepotřebné.

    • Tato potence se nazývá “schopnost výběru”. Ten je výsledkem chemického nebo miroelektrického napětí mezi bunkami. Čím silnější je toto napětí, tím zdravější a vitálnějí je tělo.

    • Pokles napětí vede ke snížení buněčného metabolismu a zpomalení buněčné reprodukce, k oslabení stěn kapilár a postupnému vzniku “lepkavých”mokřin” neboli tkánových usazenin, které se tvoří v mezibuněčném prostoru z důsledku nadbytku neodstraněného buněčného odpadu.

    • Tyto usazeniny vyvolávají degeneraci, podporují množení bakterií v tkáních a následně vedou ke genetickému poškození spojenému se stárnutím. Tak vzniká začarovaný kruh toxické nemoci. Základní krok k nápravě vede vždy přes: pryč s toxiny.



    Glykemický index (GI) je systém hodnocení uhlohydrátů (celozrnný chléb, celozrnná rýže, luštěniny, vláknina) z hlediska toho, jak rychle se mění na glukozu. V odpověd na to produkuje tělo hormon inzulin, který pomáhá při transportu glukozy z krevního oběhu. Problém je, že příliš velkém množství inzulinu podporuje tělo k ukládání tuku.

    • Glykemický index (GI) je systém hodnocení uhlohydrátů (celozrnný chléb, celozrnná rýže, luštěniny, vláknina) z hlediska toho, jak rychle se mění na glukozu. V odpověd na to produkuje tělo hormon inzulin, který pomáhá při transportu glukozy z krevního oběhu. Problém je, že příliš velkém množství inzulinu podporuje tělo k ukládání tuku.

    • Rostoucí množství výzkumných prací naznačuje, že dieta, která obsahuje hodně potravin s vysokým glykemickým indexem (GI více než 50), vede ke zvýšené hladině inzulinu, většímu hladu a nabírání váhy. Potraviny s nízkým GI jsou vstřebávány pomaleji. Takže strava založená na uhlohydrátech s nízkým GI může pomoci zvládnout hlad a prírůstek váhy.

    • Potraviny s vysokým GI: glukoza, med, rafinovaný cukr, celozrnné cereálie, bílý chléb, bagety, skladké pečivo, rýže, sušenky, brambory, hranolky, banán, tykev, ananas, zmrzlina, nealkoholické nápoje

    • Potraviny s nízkým GI: fruktoza, vinné hrozny, pomerančce, jablka, hrušky, jogurt, ořechy, těstoviny, celozrnný chléb, mrkev, rajčata, brokolice, řeřicha a většina luštěnin.



    Dnes není nic mimořádného když pšenice a mléčné výrobky způsobují katar, trávicí problémy a pocity chronické letargie a únavy.

    • Dnes není nic mimořádného když pšenice a mléčné výrobky způsobují katar, trávicí problémy a pocity chronické letargie a únavy.

    • Odborníci na alergii H. Rinken a T. Randolph psali o aspektech návykovosti u alergií na potraviny. U osoby s alergií se skuteně vytváří silná touha přesně po té potravině, na níž je alergická. Tato touha maskuje alergii za předpokladu, že tělesná odolnost je dost velká, ale jakmile odolnost zeslábne, objeví se všechny symptomy alergie.

    • Douglas zjistil, že strava bohatá na syrové potraviny je účinnou zbraní proti alergiím a návykovýosti, která ji doprovází. I běžné návyky jako jsou kouření cigaret a pití alkoholu ztrácejí po několika týdnech přijímání syrové stravy svou sílu. Například slunečnicová semínka jsou zvlášt účinné při potlačování chutí spojených s návykovostí. Syrová strava dělá tělo citlivější na to, co je pro něj dobré a co špatné.



    • Posílí schopnost myslet

    • Zvedne náladu, omezí stres, podpoří vitalitu

    • Ozdraví srdce: poskytne chemické látky schopné odblokovat tepny, snížit hladinu cholesteroru, vytvořit rozpouštědla krevních sraženin a vysílat hormony k uvolnění cévních stěn a snížit tak krevní tlak

    • Vylučuje činidla, která omezují nebo zastavují abnormální buněční růst

    • Bojuje proti stárnutí a zpomaluje přirozené chátrání těla

    • Napadá bakterie a viry. Pomáhá vyhnat z těla běžná nachlazení a chřipky a podníti k vytvoření více ochranných buněk zabranujících infekcím


    • Yüklə 1,59 Mb.

      Dostları ilə paylaş:
    1   ...   5   6   7   8   9   10   11   12   ...   31




    Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azkurs.org 2024
    rəhbərliyinə müraciət

    gir | qeydiyyatdan keç
        Ana səhifə


    yükləyin