Sladké je to, co potřebujeme nejvíce. Když si připomenem grafy prodeje, největší obrat z oddělení “suchého zboží” je v oddělení cukrovinek. Hledáme v nich stále chybějící energieii a chybějící “sladkost” života, ale hledáme marně. Sladká chut sama o sobě, at už s kaloriemi nebo bez, je často udávána jako stimulátor chuti k jídlu.
Během jednoho pokusu jedli lidé přírodní jogurt a jogurt s umělým sladidlem, a ti, kdo si dali oslazený, měli při obědě větší hlad a snědli toho také více. Sušenka nebo sladká tyčinka mezi jídly se takto jeví jako jistá cesta k tomu, abyste se později přejedli. I laboratorním zvířatům pokud nabídli drobnou sladkost k jejich normální stravě, přejídali se až o 20%.
Lépe je na tom ovocný cukr a fruktoza, ale jen za předpokladu, že se nekombinují s uhlohydráty, tedy pečivem, těstovinami, rýží, luštěninami.
O umělých sladidlech se tvrdí, že nabuzují chut na cokoliv, co přijde po nich, že vzbuzují chut na cukr ale I že uspokojí touhu po sladkém nebo že nemají vůbec žádný účinek. Jako u jakékoli jiné potraviny je rozhodnutí nakonec zase jen na nás a na tom co si sami na sobě vyzkoušíme.
K jakémusi oficiálnímu konsensu v záležitosti duelu cukr vs. sladidlo došlo v tom, že zatímco cukr nabudí vaši chut k jídlu, aby se uspokojila něčím kalorickým, nekalorická sladidla povzbudí vaši dut k jídlu, ale jste hladovější po méně kalorických jídlech. (Jeffrey Steingarten - Muž, který snědl vše).
K jakémusi oficiálnímu konsensu v záležitosti duelu cukr vs. sladidlo došlo v tom, že zatímco cukr nabudí vaši chut k jídlu, aby se uspokojila něčím kalorickým, nekalorická sladidla povzbudí vaši dut k jídlu, ale jste hladovější po méně kalorických jídlech. (Jeffrey Steingarten - Muž, který snědl vše).
Takže máme na a výběr mezi rafinovaným cukrem, který nás dožene ke kachně s knedlíky, nebo umělým sladidlem a po něm mražené pizze nebo něčem jiném stejně syntetickém.
Prostě s rafinovým cukrem nebo jeho náhražkami opatrně - jsou to stimulátory chutě k jídlu. Odvykací kůra trvá tak dva roky, ale vyplatí se, protože už nebudeme potřebovat tolik jíst NIC. A nebudeme muset dlouze spekulovat nad tím, zda nám méně škodí uhlohydráty nebo bílkoviny, vařené nebo čerstvé, ráno nebo večer.
Naučit se vytvářet si energii, a dobrou náladu z nerafinovaných a nesyntetických uhlohydrátů, je z nutričního a filozofického hlediska delší krok ke svobodě, než omezit v jídelníčku maso a mléčné výrobky.
Chemici cukry dělí do následujících skupin: cukr z cukrové třiny, z cukrové řepy a z kukuřice - to jsou tovární produkty, vyrobené za vysokých teplot - zbavené všech živých enzymů a tím nebezpečné, tělu škodící potraviny.
Chemici cukry dělí do následujících skupin: cukr z cukrové třiny, z cukrové řepy a z kukuřice - to jsou tovární produkty, vyrobené za vysokých teplot - zbavené všech živých enzymů a tím nebezpečné, tělu škodící potraviny.
Každá potrava potřebuje tři až pět hodin, by prošla tenkým střevem. Toto zpomalené tempo je nutné proto, aby se každá částečka požité potravy stala zažívacím procesem tekutou, aby mohly molekuly osmozou proniknout stěnou střevní do krve a krví se dostat do jater. Bílý cukr se stane tekutým ještě než opustí žaludek. Doslova přeteče přes dvanácterník do tenkého střeva.
Jíme-li rafinovaný cukr v jakékoliv formě - v potravě, ve sladkostech nebo tekutinách - kvasí v těle a vede k tvorbě kyseliny octové, uhličité a alkoholu. Kyselina octová je silná, ničící kyselina, která se používá např. k leptání bradavic na kůži. Podobný účinek jako na kůži má na citlivé sliznice střeva.
Alkohol (vzniklý z cukru), se stává v těle rozpouštědlem pro substance, které jsou rozpustné jen v alkoholu a dají se jen obtížně znovu vybudovat - má například sklon pozvolna narušovat ledvinovou tkán, napadá nervy a narušuje funkci vnímání, koncentrace, pohybu.
Alkohol (vzniklý z cukru), se stává v těle rozpouštědlem pro substance, které jsou rozpustné jen v alkoholu a dají se jen obtížně znovu vybudovat - má například sklon pozvolna narušovat ledvinovou tkán, napadá nervy a narušuje funkci vnímání, koncentrace, pohybu.
Cukr, který pijeme v limonádách, škodí slinivce břišní, nejaktivnější žláze našeho zažívacího ústrojí, která svými štávami umožnuje zažívání různých potravin současně. Cukr ji přetěžuje.
Cukr není škodlivý jen sám o sobě, jestliže je konzumován v nějaké formě spolu s ovocem, zničí I jeho hodnotu. Ovoce očištuje tělo a I plody které chutnají kysele (citron), reagují zásaditě (pokud jsou zralé). Když se k nim přidá cukr, změní se chemický pochod zažívání a v těle se vyrobí velké množství kyseliny.
Nezapomenme že McDonald a fast foody obecně neprodávají jídlo, ale jeho chutě. Kombinace hodně osolených hranolků spouští chut na mastné sladké zmrzliny a naopak. I přitom jsme hledali jen své “elementy”, hledáme své původní chutě a energie - hořkou, slanou, kyselou, pálivou a… sladkou. (srov. www.ninestarki.cz)
Protože naše životy často postrávají radost a jsou plné stresu a nepochopení, chybí nám sladkost nejvíce. Nenechme se ale kvůli tomu vehnat do pasti výrobců tyčinek nastražených před pokladnami nebo na benzinkách a mražených koláčů.
Omáčka tamari nalitá na naklíčené slunečnicové semínko posypané chilli a potom pralinky z pomletých datlí se surovou čokoládou, eventuelně lžící bio medu, vás navždy zbaví “Mango zmrzlin”, v kterých se snoubí smetana s řepkovým olejem, cukr s umělým sladidlem a kdo ví co ještě a naše tělo z toho má dokonalý hokej, protože neví, zda dříve trávit uhlohydráty, bílkoviny nebo tuky - o kombinaci potravin bude řeč dále.
